Projekty

GAČR, 2019–2021, č. p. 19-07439S
řešitel: doc. PhDr. Tomáš Nejeschleba, Ph.D.

Projekt je zaměřen na zkoumání vztahu medicíny a filosofie v dílech filosofů a lékařů konce 16. století a začátku 17. století, kteří byli spojeni s Českými zeměmi. Budou analyzována díla dvou významných lékařů daného období, kteří působili v Čechách, a to Jana Jessenia a Tadeáše Hájka z Hájku. Jejich díla budou představena v kontextu dobové medicíny, filosofie a vědění. Budou také zkoumána a analyzována vybraná díla Heinricha Khunratha a Paracelsa, dvou dalších autorů, kteří část svého života strávili v Čechách a kteří výrazně ovlivnili dobové myšlení. Díla všech vedených autorů budou zkoumána v kontextu jak akademické, tak neakademické medicíny a filosofie. Cílem projektu je určit vliv různorodých filosofických tradicí na vytváření lékařských teoretických konceptů v době pozdní renesance. Myšlení vybraných autorů bude zpřístupněno mezinárodnímu publiku prostřednictvím monografií a článků v angličtině.

GAČR, 2019–2021, č. p. 19-06839S
řešitel: Mgr. Karel Šebela, Ph.D.

Obecně se předpokládá, že Aristotelés je zakladatelem logiky jako samostatné vědecké disciplíny. Jako takový je proto pokládán za předchůdce moderní klasické logiky. Aristotelská logika tak často chápána jako klasická a jako pouhý fragment kanonické moderní extenzionální logiky, jmenovitě predikátové logiky prvního řádu. Sémantika pro aristotelskou logiku se kromě toho bere jako množinově teoretická, reprezentovaná většinou Vennovými diagramy. Pokud nicméně analyzujeme Aristotelovy logické spisy, pak se zdá, že původní Aristotelova logika nesplňuje první princip klasické logiky, tj. princip extenzionality. Tento fakt se stane mnohem zřejmější, když dále prozkoumáme středověké netradiční interpretace Aristotelovy teorie predikace. Opřeni o tato pozorování ukážeme, že původní Aristotelova logika nebyla klasická, nemůže být adekvátně interpretovaná v rámci logiky prvního řádu a její sémantika není množinově teoretická. Poté navrhneme novou interpretaci Aristotelovy původní logiky jako sortální logiky.

GAČR, 2016–2018, č. p. 16-17984Y
řešitel: Mgr. Jan Halák, Ph.D.

Mezinárodní recepce Merleau-Pontyho díla v posledních dvaceti letech prodělala významnou změnu díky tomu, že začaly být vydávány podklady k jeho přednáškám na Collège de France. Analýza těchto materiálů v souvislosti s některými doposud nevydanými rukopisy ukazuje, že pokud by byl dokončen autorův poslední projekt (Viditelné a neviditelné), jeho pozitivní část by se opírala o detailní fenomenologické rozbory velmi konkrétních materiálů podobně jako Fenomenologie vnímání. Analyzujeme-li toto propojení mezi kurzy z Collège de France a Viditelným a neviditelným, ukazuje se, že je třeba korigovat naši představu o Merleau-Pontyho pozdní filosofii tím, že bude jasně propojena s jeho analýzami z 50. let, tj. zejména s konkrétními studiemi tělesnosti, intersubjektivity, řeči a dynamicky pojaté racionality. Tento potenciál však v ČR doposud nebyl dostatečně osvětlen a využit. Cílem projektu je proto vytvořit soubor původních interpretací a překladů, který by tuto vazbu ukázal a zhodnotil jak v ČR tak na mezinárodní úrovni.

GAČR, 2014–2018, č. p. 14-37038G
řešitelé: doc. PhDr. Tomáš Nejeschleba, Ph.D., PhDr. Vladimír Urbánek, Ph.D., doc. Mgr. Daniel Heider, Ph.D.

Projekt usiluje o multidisciplinární rozvíjení studia dějin filosofie a vědění v období renesance a raného novověku, jež je klíčové pro pochopení podstaty novověkého myšlení. Zaměří se na mapování filosofie a vědění v českých zemích v jejich evropském kontextu. Prostředkem pro rozvoj bádání je propojení badatelských týmů, které se zabývaly různými aspekty této problematiky dosud odděleně. Projekt staví na myšlence synergického přístupu vymezujícího společné pole bádání a bude realizován ve třech oblastech výzkumu: filosofie a teologie; věda a pojetí přírody; literární kultura a učenecká komunikace. Badatelé různých oborů (filosofie, teologie, komeniologie, historie vědy, literatury a filologie) se zaměří na dílčí témata spadající do těchto oblastí výzkumu, přičemž úzká spolupráce a metodologická kompatibilita umožní nově tematizovat jejich vnitřní propojení a souvislosti. Projekt přispěje k poznání filosofie, teologie a vědění daného období jak v českém, tak v evropském kontextu a výsledky v podobě monografií, edic a studií představí české i mezinárodní odborné veřejnosti. Cílem projektu je propojit renesanční, druhoscholastická a komeniologická bádání, pomocí multidisciplinárního přístupu pozvednout výzkum filosofie a vědění v raném novověku na kvalitativně vyšší úroveň a představit inovativní přístupy a výsledky ve špičkových monografiích, edicích a studiích.