Žurnál Online / Zpravodajství z UP
Studujte na FF UP
Pracujte u nás

Katedra slavistiky

Den Otevřených dveří

KDY: pátek 29.11.2024  (další pak v sobotu 25.01.2025)

08:00–14:00 DOD na katedře slavistiky Křížkovského 10, zadní trakt, místnost 4.19, naproti schodišti – přítomnost zástupců všech tří sekcí
11:00–11:30 Prezentace katedry slavistiky
Zveme Vás na prezentaci oborů katedry slavistiky. Dozvíte se, jaké jazyky a obory můžete studovat, co vás během studia čeká, kam můžete vycestovat a jaké budete mít pracovní uplatnění. (Křížkovského 10, zadní trakt, místnost 4.19, naproti schodišti)

Studuj polonistiku I Studuj ukrajinistiku I Studuj rusistiku 

Zatím se s námi můžete spojit přes Instagram a FB jednotlivých sekcí nebo e-mail:

Dále se můžete podívat na prezentaci naší katedry s odpověďmi na nejčastější dotazy uchazečů zde.

Těší se na Vás členové katedry slavistiky.

O nás

Katedra slavistiky je třetím největším výzkumným a pedagogickým pracovištěm v Česku, které nabízí možnosti studia polské, ruské a ukrajinské filologie. Díky možnosti dvouoborových studijních programů katedra poskytuje paralelní studium dvou vybraných jazyků včetně literatury a kultury. Studující si mohou vybrat z bakalářských a magisterských studijních programů v několika variantách: polština, ruština, ukrajinština. Katedra slavistiky má také akreditován doktorský studijní program v oboru Srovnávací slovanská filologie.

Odborný profil katedry slavistiky

Ruská agrese na Ukrajině se odráží také v odborném směřování sekce rusistiky, které se zaměřuje na:  

  • literární reflexí ruské agrese na Ukrajině či represemi v Rusku a Bělorusku  

  • krizové tlumočení uprchlíkům včetně studia role a pozice krizového tlumočníka 

  • otázky spojené s dekolonizací ruské kultury 

Ukrajinistika se věnuje studiu lingvistických disciplín, odbornému překladu a tlumočení, reáliím a kultuře. Filologický přístup doplňuje přehled aktuálního dění v oblasti mezinárodních vztahů a současné situace v literatuře. Studium je přizpůsobeno současným potřebám v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině a je akcentována příprava překladatelů a tlumočníků pro trh práce. 

Na pracovišti pravidelně probíhají mezinárodní konference Olomoucké sympozium ukrajinistů (link) a Olomoucké dny rusistů (link).  

 

Zahraniční kontakty katedry slavistiky viz jednotlivé sekce katedry. 

Historie slavistiky v Olomouci

Slavistika má v Olomouci dlouhou, avšak vlivem historických událostí přerušovanou tradici. Počátky slavistického bádání v Olomouci spadají do 80. let 18. století, kdy zde jako vicerektor bohosloveckého generálního semináře působil Josef Dobrovský. Od 20. let 19. století se bohemistika a slavistika pěstovala v tzv. stavovské akademii a na teologické fakultě, ale po roce 1848 byla z olomouckých škol na dlouhou dobu vyhoštěna. Teprve v letech 1919-1937 se slavistika studuje na teologické fakultě.

Historie olomoucké poválečné rusistiky a polonistiky má svůj počátek v Semináři pro slovanskou filologii, zřízeném na filozofické fakultě obnovené univerzity už v r. 1946. Při něm probíhaly také lektoráty slovanských jazyků - češtiny, polštiny, ruštiny, srbochorvatštiny a slovinštiny. Roku 1948 se seminář pro slovanskou filologii transformuje v Ústav pro slovanskou filologii - rovněž s interfakultní působností, který byl v roce 1950 přetvořen v katedru slavistiky filozofické fakulty. Ze společného slavistického základu se vyčlenila jako samostatná jednotka katedra českého jazyka a literatury a dominantní složkou slavistiky se stala rusistika v čele s jejím zakladatelem Bohuslavem Ilkem. Polonistika se v Olomouci rozvíjela během své padesátileté tradice pod záštitou katedry bohemistiky a slavistiky a má své významné představitele, mezi které patří např. prof. Jiří Damborský nebo prof. Edvard Lotko.

V letech 1953-1958 se ruština jako obor studovala v rámci Vysoké školy pedagogické. Začátkem 50. let vzniká oddělení výuky ruštiny pro neruštináře (nejprve při lékařské, pak přírodovědecké a konečně při filozofické fakultě), které dlouhá léta vedl Anastasius Janovský. V čele olomouckého slavistického pracoviště se postupně vystřídali přední představitelé čs. slavistiky a rusistiky - Antonín Dostál, Bohuslav Ilek, Alexandr V. Isačenko, Rudolf Zimek a Antonín Václavík. Působily zde i další významné osobnosti - Karel Horálek, Otto František Babler, Josef V. Bečka, Helena Křížková a další.

Samostatné katedry na Filozofické fakultě Univerzity Palackého se rusistika dočkala v roce 1966. Jejím vedoucím byl prof. Miroslav Zahrádka, od roku 1991 prof. Vladimír Kostřica, v letech 1998-2007 doc. Eva Vysloužilová. V roce 1994 se rusistika sjednotila s polonistikou. Vedení sekce polonistiky převzala v roce 2011 po prof. Marii Sobotkové doc. Ivana Dobrotová. Katedra změnila název na katedru slavistiky. Od 1.9. 2007 zastává funkci vedoucího katedry prof. Zdeněk Pechal. V r. 1998 byl schválen návrh, aby v rámci katedry slavistiky byla vytvořena další sekce - ukrajinistika. První studenti začali ukrajinskou filologii studovat v Olomouci ve studijním roce 2000-2001. Iniciátorem nového oboru katedry slavistiky byl prof. Josef Anderš. Sekci rusistiky vede od roku 2022 Mgr. René Andrejs, Ph.D.

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)