V současnosti má sekce rusistiky 9 přednášejících: 1 profesorku (v oboru srovnávací slovanská jazykověda), 1 profesora (v oboru ruská literatura), 1 docentku (v oboru srovnávací slovanská jazykověda), 1 docentku (v oboru ruská literatura), 5 odborných asistentů, 1 asistentku a 1 lektorka. Na zajištění výuky se podílejí i externí pracovníci.

Pro odbornou jazykovou přípravu byly vytvořeny dvě moderní specializované učebny. První učebna je koncipována jako multimediální, obraz i zvuk je přenášen jednak z počítače, jednak z videa a DVD. Druhá pro nácvik tlumočnických dovedností v kabinách s řídicím panelem učitele. Učebna je vybavena satelitním příjmem ruské televize a videoprojekcí.

Od r. 1968 vydává katedra ročenku ROSSICA OLOMUCENSIA, počet výtisků již dosáhl čísla 55. V ní publikují své příspěvky nejen členové katedry slavistiky, ale jsou v nich uveřejňovány i příspěvky z mezinárodní konference Olomoucké dny rusistů, které byly poprvé organizovány v r. 1976. Původně se jednalo o seminář pro učitele ruského jazyka, avšak po r. 1990 celá akce získala široký mezinárodní ohlas a do Olomouce se každé dva roky sjíždějí odborníci z řady zemí světa. Od r. 2008 v řadě Rossica Olomucensia je vydáván odborný recenzovaný časopis s názvem Rossica Olomucensia. Časopis pro ruskou a slovanskou filologii (2x ročně). XXIV. Olomoucké dny rusistů proběnou v září r. 2017.

Kromě zahraničních konferencí je katedra zapojená do mezinárodních programů studentské a akademické mobility Erasmus, Erasmus+, CEEPUS, AIA aj.vyjíždějí vyučující a studenti v rámci programů Erasmus+:

Meziuniverzitní smlouvy, Erasmus+ (Rusko) – koordinátor Mgr. Patrik Varga, Ph.D. (patrik.varga@upol.cz):

• Moskva (Московский государственный лингвистический университет), RF (www)
• Moskva (Национальный исследовательский университет «Высшая школа экономики»), RF (www)
• Moskva (Государственный институт русского языка им. А.С. Пушкина), RF (www)
• Petrohrad (Санкт-Петербургский государственный университет), RF (www) – ve spolupráci s PřF UP 
• Petrohrad (Невский институт языка и культуры), RF (www)
• Kostroma (Костромской государственный университет), RF (www)
• Tomsk (Томский государственный университет), RF (www)
• Minsk (Белорусский государственный университет), Bělorusko (www) – ve spolupráci s PřF UP

AIA (DZS MŠTM - rozpis kvót) – koordinátor Mgr. Patrik Varga, Ph.D.:

• Výjezd přes program AIA se realizuje dle preferencí studenta a možností ze strany MŠMT

Erasmus+ (mimo Rusko), CEEPUS II – koordinátorka Mgr. Martina Pálušová, Ph.D. (martina.palusova@upol.cz):

• Durham (Durham University), Velká Británie (www)
• Greifswald (Universität Greifswald), Německo (www)
• Trier (Universität Trier), Německo (www)
• Graz (Karl-Franzens-Universität Graz), Rakousko (www) - CEEPUS II
• Gent (Universiteit Gent), Belgie (www)
• Leuven (Katholieke Universiteit Leuven), Belgie (www)
• Krakov (Uniwersytet Jagielloński w Krakowie), Polsko (www)
• Sofie (Софийски университет „Св. Климент Охридски“), Bulharsko (www)
• Ružomberok (Katolícka univerzita v Ružomberku), Slovensko (www)
• Vratislav (Uniwersytet Wrocławski), Polsko (www) - Erasmus+,  CEEPUS II

Výuka ruštiny na Univerzitě Palackého prošla za dobu svého trvání výraznými změnami. Do r. 1989 mělo vyučování ruštině jako cizímu jazyku v České republice v podstatě monopolní charakter. Na základních a středních školách byla výuka jazyka povinná, což garantovalo i značný zájem o odborné studium ruského jazyka na vysokých školách. Do r. 1990 se proto ruština v Olomouci vyučovala na dvou fakultách – filozofické a pedagogické.

V souvislosti se změnou politicko-ekonomické situace se vyučování ruštině jako cizímu jazyku dostalo na opačný konec žebříčku poptávky. Ruština zmizela z učebních plánů základních a středních škol; výuka pokračovala na bázi volitelných předmětů. Teprve ve 2. polovině 90. let 20. století lze hovořit o znovuoživení zájmu o studium ruštiny.

Na Pedagogické fakultě UP bylo odborné studium ruštiny ukončeno v r. 1990. Na Filozofické fakultě studovalo před r. 1990 každoročně přibližně 120-170 studentů, nejčastěji v kombinaci s českým jazykem, historií či geografií. V r. 1993 měla katedra rusistiky FF UP přibližně 80 studentů; v této době byla ruská filologie nejčastěji studována v kombinaci s anglickou a německou filologií. Do 1. ročníku nastupovalo v průměru 10-15 studentů. Kvantitativní změny ve vyučování ruštině provázely i změny kvalitativní.

Kromě potřeby stimulovat zájem absolventů středních škol o studium ruštiny bylo třeba reagovat na změněné potřeby trhu práce. Namísto učitelů vzrostla poptávka po překladatelích, tlumočnících a hospodářských pracovnících se znalostí ruštiny. Tyto okolnosti vedly v r. 1995 k akreditaci a otevření nového studijního oboru bakalářského stupně „Ruština se zaměřením na hospodářsko-právní a turistickou oblast“; o čtyři roky později bylo otevřeno navazující magisterské studium „Odborné ruštiny pro hospodářskou praxi“ a od roku 2009 byl otevřen studijní obor bakalářského stupně „Ruská filologie v kontextu evropské kultury a literatury“. Od roku 2012 se navazující magisterské studium sjednotilo pod nově akreditovaným oborem „Ruská filologie“. Díky tomu má dnes rusistika přibližně 300 studentů.