Rigorózní řízení
Udělování titulu “doktor filozofie” (PhDr.) v oborech ruský jazyk a ruská literatura
Absolvent magisterského studijního programu ruské filologie nebo magisterského studijního programu se zaměřením na ruskou filologii, který získal akademický titul „magistr“ (Mgr.), může vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce.
K vykonání zkoušky podává absolvent žádost na oddělení vědy a výzkumu děkanátu FF UP (přihlášku doloží požadovanými dokumenty).
Pokud je děkanem fakulty přijat k vykonání zkoušky, je pozván k úvodnímu pohovoru, který s ním provede předseda rigorózní komise spolu s dalšími dvěma členy komise. Tam uchazeč předloží projekt své písemné rigorózní práce.
Rigorózní práce musí mít rozsah 100-120 stran, píše se česky se dvěma cizojazyčnými resumé (jedno musí být v ruštině v rozsahu nejméně 5 stran). Pokud se jedná o rodilého mluvčího, je možno psát práci v ruštině s podrobným českým resumé (nejméně 10 stran). Práci budou oponovat dva oponenti.
Práce z jazyka i literatury musí vycházet z analýzy konkrétního materiálu, musí se opírat o bohatou studijní literaturu a obsahovat tvůrčí přínos autora. Může se jednat o rozšířené téma magisterské diplomové práce nebo o téma zcela nové.
Státní rigorózní zkouška sestává ze tří částí:
- obhajoba rigorózní práce,
- oborová zkouška,
- zkouška z širšího základu, jímž jsou standardně dějiny filozofie.
Délka trvání státní rigorózní zkoušky nepřesahuje 2 hodiny. Zkouška je veřejná.
Předsedkyně komise pro rigorózní zkoušku v oboru ruský jazyk:
doc. PhDr. Zdeňka Vychodilová, CSc. (zdenka.vychodilova@upol.cz; 585633382)
Předseda komise pro rigorózní zkoušku v oboru ruská literatura:
prof. PhDr. Zdeněk Pechal, CSc. (zdenek.pechal@upol.cz; 585633379)
Ruský jazyk: tématické okruhy
1. Fonetický a fonologický systém ruštiny v porovnání s češtinou.
2. Ruská morfologie a syntax.
3. Ruská lexikologie, lexikální sémantika, frazeologie a lexikografie.
4. Textová lingvistika a teorie diskurzu.
5. Rozvrstvení spisovné ruštiny a funkční styly spisovné ruštiny.
6. Vývoj ruského spisovného jazyka v minulosti i současnosti se zřetelem k nejnovějším vývojovým tendencím.
7. Charakteristika ruštiny z hlediska typologického i genealogického a konfrontace s jinými slovanskými jazyky.
8. Tradiční lingvistické směry 19. a 20. století (od mladogramatismu po strukturalismus).
9. Teorie komunikace, pragmalingvistika, lingvokulturologie.
10. Další interdisciplinární lingvistické obory (psycholingvistika, sociolingvistika, kognitivní lingvistika a d.).
11. Translatologie jako vědní disciplína se zvl. zřetelem k jejímu vývoji v Rusku a v ČR.
12. Základní problémové okruhy teorie překladu v obecné rovině (ekvivalence a adekvátnost, (ne)přeložitelnost a d.).
13. Překlad, jeho formy a funkce.
14. Tradiční překladatelské postupy v aplikaci na rusko-český jazykový materiál.
15. Principy překládání odborných textů, specifika překladu žánrů věcné literatury.
16. Principy a specifika překládání umělecké literatury.
Od uchazeče se vyžaduje schopnost posuzovat danou problematiku v interdisciplinárních souvislostech; důraz se také klade na rusko-český konfrontační přístup k jazykovým jevům.
Ruský jazyk: výběr z doporučené studijní literatury
Adamec, P.: Porjadok slov v sovremennom russkom jazyke. Praha 1966
Adamec, P., Hrabě, V.: Transformační syntax současné ruštiny. Praha 1969
Barchudarov, L.S.: Jazyk i perevod. Moskva 1980
Apresjan, Ju. D.: Leksičeskaja semantika. M. 1995
Bondarko, L.V.: Obščaja fonetika. Sankt Peterburg 2001
Černý, J.: Dějiny lingvistiky. Votobia 1996
Daneš, F.: Věta a text. Praha 1985
Dolník,J.: Lexikológia. Bratislava 2003
Dolník, J., Bajzíková, E.: Textová lingvistika. Bratislava 1998
Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002
Erhart, A.: Základy obecné jazykovědy, SPN, Praha 1965
Erhart, A., Večerka, R.: Úvod do etymologie. Praha 1981
Fedorov, A.V.: Osnovy obščej teorii perevoda. Sankt-Peterburg 2002
Filipec,J. – Čermák, F.: Česká lexikologie. Praha 1985
Flídrová, H.: Sociolingvistické a psycholingvistické aspekty dialogu a polylogu v ruštině, SPN, Praha 1989
Flídrová, H., Žaža, S.: Sintaksis russkogo jazyka v sopostavlenii s češskim. Olomouc 2005
Gaľperin, I.R.: Tekst kak ob´jekt lingvističeskogo issledovanija. Moskva 1981
Hirschová, M.: Pragmatika v češtině. Olomouc 2006
Hoffmannová, J.: Analýza diskurzu (ve světle nových publikací. SaS 57, č. 2, s- 109 - 115
Horálek, K.: Úvod do studia slovanských jazyků, Praha 1962
Hrbáček, J.: Nárys textové syntaxe spisovné češtiny. 1994
Isačenko, A. V.: Grammatičeskij stroj russkogo jazyka v sopostavlenii so slovackim, Morfologia I, II, Bratislava 1954
Ivanov, V. V.: Istoričeskaja grammatika russkogo jazyka, Moskva 1964, 1983, 1990 a d.
Komissarov, V.N.: Problemy perevoda (lingvističeskije aspekty). Moskva 2002
Komissarov, V.N.: Sovremennoje perevodovedenije. Moskva 1999
Konfrontační studium ruské a české gramatiky a slovní zásoby, Praha 1974
Kostomarov, V. G.: Jazykovoj vkus epochi, Moskva 1992
Kostomarov, V. G: Naš jazyk v dejstvii. Očerki sovremennoj russkoj stilistiki. Moskva
Kožina, M.N.: Stilistika russkogo jazyka. Moskva 1983
Kubík, M. a kol.: Russkij sintaksis v sopostavlenii s češskim. Praha 1982
Kubík, M.: Transformacionnyj sintaksis russkogo jazyka. Praha 1971
Kufnerová, Z. a kol.: Překládání a čeština. Jinočany 2003
Leont´jev,A.A.: Jazyk, reč´, rečevaja dejatel´nost´.Moskva 1969.
Levý, J. Umění překladu, Praha 1983/1998
Levý, J.: České teorie překladu I, II. Praha 1996
Lotman, V.A.: Semiotika. Sankt Peterburg 2001
Manuál lexikografie. Eds. Čermák, F., Blatná, R. Jinočany 2005
Mathesius, V.: Čeština a obecný jazykozpyt, Praha 1947
Mečnikovskaja,´M.B.: Social´naja lingvistika. Moskva 2000
Mokijenko, V.M., Stěpanova, L.: Ruská frazeologie pro Čechy. Olomouc 2008
Morfologie ruštiny I a II (Adamec, P. , Hrabě, V. , Jiráček, J. , Miloslavskij I. G. , Žaža, S.), MU, Brno 1996 Mounin, G. Teoretické problémy překladu. Praha 1999
Moskaľskaja, O. I.: Grammatika teksta. Moskva 1980
Nebeská, I.:Úvod do psycholingvistiky. Jinočany 1992.
Nováček, Č.: Osnovy fonetiki sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka, Olomouc 1981
Nováček, Č: Popis zvukového systému ruštiny na základě obecně jazykovědném. Olomouc 1973
Novoje v zarubežnoj lingvistike, vyp. VIII, Lingvistika teksta. Moskva 1978
Novoje v zarubežnoj lingvistike Vyp.. IX. Lingvostilistika. Moskva 1980
Novoje v zarubežnoj lingvistike Vyp.X. Lingvističeskaja sémantika. Moskva,1981
Padučeva, E. V.: Vyskazyvanije i jego sootnesennost´s dejstviteľnost´ju. Moskva 2002
Paršin, A.: Teorija i praktika perevoda. (internetové vydání monografie)
Příruční mluvnice ruštiny I, II, Praha 1961, 1964
Romportl, M.: Zvukový rozbor ruštiny. Praha 1966
Skalička, V.: Vývoj jazyka. Praha 1960
Solganik, G.Ja.: Stilistika. Moskva 1995
Stepanov, Ju.S.: Osnovy obščego jazykoznanija. Moskva 1975
Šanskij, N. M.: Leksikologija sovremennogo russkogo jazyka. Moskva 2007
Švejcer,A.D. – Nikoĺ skij,L.B.: Vvedenije v sociolingvistiku. Moskva 1978, (i česky, Praha 1983).
Švejcer, A.D.: Teorija perevoda: status, problemy, aspekty. M. 1988
Ter-Minasova, S.G.: Jazyk i mežkuľturnaja kommunikacija. Moskva (i internetové vydání)
Translatologica Pragensia I. - VI, Praha 1984-1993
Translatologický slovník (M. Hrdlička), Praha 1998
Trubeckoj, N.S.: Osnovy fonologii. Moskva 1960 ( Trubetzkoy, N.S.: Grundzüge der Phonologie, TCLP 7, Praha 1939):
Valgina, N.S.: Aktivnyje processy v sovremennom russkom jazyke. Moskva 2001 (i elektronická verze)
Večerka, R.: Základy slavistiky a rusistiky. Brno 1987
Vereščagin, Je. M. , Kostomarov, V.G.: Jazyk i kuľtura. Moskva 1990
Vychodilová, Z.: Vvedenije v teoriju perevoda dlja rusistov. Olomouc 2012
Zatovkaňuk, M..: Sopostavitel'noje izučenije blizkorodstvennych jazykov. ČsR, roč. 34, 1989, č. 3
Zimek, R.: Sémantická výstavba věty, SPN, Praha 1980
Zinder, L.R.: Obščaja fonetika. Moskva 1979
Žaža, S.: Ruština a čeština v porovnávacím pohledu. Brno 1999
Žváček, D.: Kapitoly z teorie překladu I (odborný překlad), Olomouc 1995
Žváček, D.: Úvod do teorie překladu (pro rusisty), Olomouc 1994
K dílčím problémům se předpokládá znalost badatelských osobností a vybraných statí z odborných časopisů.
Ruská literatura: tématické okruhy
a) znalost vývoje ruské literatury od X. do XX. století
- žánry literatury Kyjevské Rusi,
- literární vývoj 16. a 17. století,
- stav literatury a kultury v době Petra Velikého,
- představitelé ruského klasicismu 18. století,
- ruský sentimentalismus a romantismus,
- ruský realismus 1. poloviny 19. století,
- šedesátá léta 19. stol. v literatuře a kultuře,
- realismus a modernismus konce 19. a začátku 20. století,
- ruská literatura XX. století,
- literatura estetické a myšlenkové nezávislosti ve XX. století v Rusku,
- klasicistická normativní estetika „socialistického realismu“,
- literatura ruské emigrace
b) znalost významných osobností ruské literatury, jejich díla a kritického hodnocení
- osobnosti od Lomonosova po Nabokova a Solženicyna,
- recepce díla nejvýznamnějších ruských spisovatelů v české kultuře
c) orientace v teorii literatury a základních literárněvědných školách
- literárněvědné školy 19. a 20. století,
- základní osobnosti ruské literární vědy,
- literárněvědná terminologie
Ruská literatura: výběr z doporučené studijní literatury
Šklovskij, V.: Teorie prózy. Praha 1933
Zima, Peter V.: Literární estetika. Olomouc 1998
Bachtin, M. M.: Román jako dialog. Praha 1980
Lotman, J.: Štruktúra umeleckého textu. Bratislava 1990
Propp, V.: Morfologie pohádky. Praha 1970
Jakobson, R.: Poetická funkce. Praha 1995
Tyňanov, J. N.: Literární fakt. Praha 1988
Veselovskij, A.N.: Istoričeskaja poetika. Leningrad 1940
Vinogradov, V.V.: O jazyke chudožestvennoj prozy. Moskva 1980
Svatoň, V.: Z druhého břehu. Torst. Praha 2002. (studie a eseje o ruské literatuře)
Mathauser, Z.: Estetika racionálního zření. UK Praha. 2000
Teorija literatury. Moskva 2004. (Teoretičeskaja poetika)
Hrbata, Z., Procházka, M.: Romantismus a romantismy. Karolinum 2005
Parolek, R., Honzík, J.: Ruská klasická literatura. Praha 1977
Panoráma ruské literatury. Boskovice 1995
Kratkaja literaturnaja enciklopedija. M. 1964-78
Literaturnyj enciklopedičeskij slovar´. M. 1987
Svatoň, V: Proměny dávných příběhů. UK Praha. 2004.(o poetice ruské prózy)
Drozda, M.: Narativní masky ruské prózy. UK, Praha 1990
Pospíšil, I.: Román znovuzrozený. Brno 2006
Kostřica, V.: Malý slovník literárněvědné terminologie. O. 1978
Hrabák, J.: Poetika. P. 1977
Slovník literární teorie. P. 1986
Slovník literárních směrů a skupin. P. 1983
Teória literatúry. Bratislava 1971
Haman, A.: Úvod do studia literatury a interpretace díla. České Budějovice 1997
Hrabák, J.: Poetika. Praha 1973. (2. přepracované vydání Praha 1977)
Macura, V., Zeman, M.: Průvodce po světové literární teorii. Praha 1988
Stanzel, F.: Teorie vyprávění. Praha 1988
Teorija literatury. Red. Tamarčenko, N.D.: Moskva, Academia 2004. V dvuch tomach.
Nunning, A.: Lexikon literatury a kultury. Praha 2006
Istorija russkoj literatury XX. veka. (20-90 gody). M. 1998
Stat´i o russkoj literature. M. 1996
Russkije pisateli 1800-1917. Biografičeskij slovar´. I.-III. M. 1992
Zadražilová, M.: Ruská literatura přelomu 19. a 20. stol. Praha 1995
Rusko mimo Rusko. Brno 1993, 4
Genologie a proměny literatury. Brno 1998
Lipoveckij, M.: Russkij postmodernizm. Jekaterinburg 1997
Lejderman, H.L., Lipoveckou, M.N.: Sovremennaja russkaja literatura. 1950-1990 gody. M. Editorial. 2001
Bulgakov, V.: Slovar´ russkich zarubezhnych pisatelej. New York 1993.
Kasack, W.: Slovník ruské literatury 20. století. Praha 2000
Russkaja proza konca XX veka. Red. Koljadič, T.M. Moskva Academia 2005
Děmin, A. S.: Chudožestvennyje miry drevněrusskoj litěratury, Moskva 1993
Chudožestvenno-estetičeskaja kul’tura Drevněj Rusi XI-XVII veka, (ed.) V. V. Byčkov, Moskva 1996
Gromov M. N., Miľkov V. V.: Idějnyje těčenija drevněrusskoj mysli, Sankt-Petěrburg 2001
Iz istorii russkoj kultury, tom II; kn. 1: Kijevskaja i Moskovskaja Rus’, edd. A. F. Litvina, F. B. Uspenskij, Moskva 2002
Jurganov, A. L.: Katěgorii russkoj sredněvěkovoj kultury, Moskva 1998
Pančenko, A. M.: O russkoj istorii i kuľture, Sankt-Petěrburg 2000
Pikkio, R.: Slavia Orthodoxa. Litěratura i jazyk. Moskva 2003
Podskalsky, G.: Christentum und theologische Literatur in der Kiever Rus’. München 1982
Eco, U.: Meze interpretace. Praha 2005
Teorija literatury. Moskva 2004. (Teorija chudožestvennogo diskursa)
Pospíšil, I.: Fenomén šílenství v ruské literatuře 19. a 20. stol. Brno 1995
Pechal, Z.: Fenomén živlu v ruské literatuře. Olomouc 2011
Pechal, Z.: Hra v románu Vladimíra Nabokova. UP Olomouc 1999
Schmidt, V.: Narratologija. M. 2008
Časopisecké stati k daným tématům.