Publikace
Přednášející katedry slavistiky, sekce rusistiky vyvíjejí i bohatou publikační činnost v rámci domácích i zahraničních konferencí. Kromě individuálních monografií a statí, zahrnuje publikační činnost především řadu skript, která byla v souvislosti se zavedení nových studijních programů zcela nezbytná a vedla tak k částečné rehabilitaci ruštiny na poli cizojazyčného vyučování. Za připomenutí stojí především řada skript a slovníků zaměřených na výuku překladu a tlumočení, jejichž hlavní iniciátorkou je doc. PhDr. Eva Vysloužilová, CSc., a z nichž mnohá byla zařazena po rozšíření do reedice.
Zdeňka Vychodilová a kol.: Současná ruská poezie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2017, 370 s. ISBN 978-80-244-5120-6. Monografie pojednává o stavu a vývojových tendencích básnické tvorby v současném Rusku. Je koncipována jako soubor dvou relativně samostatných oddílů. V prvním oddílu dostává čteář v šesti kapitolách informaci o stavu a vývojovém směřování současného ruského básnictví, druhý oddíl tvoří ukázky z děl vybraných rusky píšících autorů v originálním znění a v překladu do češtiny. Jde o dílo kolektivní – autory teoretické části jsou odborníci na danou problematiku z řad ruských a českých akademických pracovníků, překladová část knihy je převážně dílem studentů doktorského a magisterského studia na katedře slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Studentské překlady redigoval básník, prozaik, překladatel a publicista Petr Borkovec. Editoři zvolili podobu tzv. zrcadlového vydání, která umožňuje okamžité porovnání originálního a překladového textu. V překladecch je zastoupeno 29 básnířek a básníků, a to jak autorů z metropolí, tak představitelů provinčních oblastí. Kniha je jedním z výstupů studentského grantového projektu IGA a je třetím, završujícím svazkem publikací o současné ruské umělecké literatuře, které vzešly z pera autorského kolektivu katedry slavistiky Univerzity Palackého v Olomouci.
Martina Pálušová. A nesoudit znamená nedívat se... Současné ruské drama v českých překladech a divadelních inscenacích. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2016. ISBN: 978-80-244-4974-6. Publikace se zabývá převodem současných ruských dramat do českého divadelního kontextu v kritických analýzách vybraných překladů, jež přesahují rámec translatologického komentáře vycházejícího z komparace literární podoby originálu a překladu divadelní hry a zaměřují se i na rozdíly v jevištní podobě obou verzí textů. V souvislosti s tím autorka shrnuje dosavadní výzkum v oblasti dramatického překladu a navazuje na něj z hlediska jeho teoretického vymezení, specifikace konkrétních požadavků na překlad divadelních her a zasazení překladatele do překladatelského procesu a vzniku výsledného divadelního artefaktu. Přestože se výzkum zaměřuje na ruské divadelní hry a jejich překlad do češtiny, mnohé závěry jsou aplikovatelné i na jiné jazyky a kultury.
Jitka Komendová a kol.: Письменность Галицко-Волынского княжества: историко-филологические исследования. Olomouc: Univerzita Palackého, 2016. ISBN: 978-80-244-4900-5. Kolektivní monografie „Písemnictví Haličsko-Volyňského knížectví: historicko-filologické studie“ je výsledkem práce mezinárodního týmu badatelů z Ruska, Běloruska, Polska, Česka, Slovenska a Maďarska, kteří prizmatem historie, lingvistiky a literární vědy studují haličsko-volyňské písemnictví 13. století jako svébytný fenomén kulturní historie středověké Evropy.
Zdeňka Vychodilová a kol.: Současné ruské drama. Olomouc: Univerzita Palackého, 2014, 493 s. ISBN: 978-80-244-4505-2. Kniha poskytuje čtenáři představu o stavu, charakteru a vývojovém směřování současné rusky psané dramatické tvorby od poloviny 80. let 20. stol. do současnosti. Je koncipována jako soubor překladů úryvků divadelních her dvaceti čtyř soudobých dramatiků uvedených stručnými biografickými studiemi o tvorbě každé autorské osobnosti. Čtenář v ní najde ukázky z děl L. Petruševské, V. Sorokina,
N. Koljady, J. Griškovce, V. Sigareva bratří Presňakovových, J. Greminové,
P. Prjažka, M. Kuročkina I. Vyrypajeva a dalších. Vhled do problematiky současného ruského dramatu zprostředkovávají dvě úvodní stati odborného rázu. První mapuje pozici moderního dramatu v soudobém ruském kulturním prostoru ve vývojových souvislostech a analyzuje recepci současné ruské dramatické produkce v českém prostředí. Druhá, translatologicky pojatá studie pojednává o zvláštnostech dramatického textu v souvislostech jeho převodu do jiného jazyka a do jiné sociokulturní oblasti. Antologie je výstupem grantového projektu IGA FF_2013_061 „Současné ruské drama v translatologickém kontextu“ a je autorským dílem pedagogů a studentů magisterského a doktorského studia katedry slavistiky FF UP v Olomouci.
Ludmila Stěpanova, Markéta Svašková, Tetiana Arkhangelska. Člověk ve frazeologii. Rusko-česko-polský frazeologický slovník. Olomouc: VUP, 2016. Rusko-česko-polský frazeologický slovník Člověk ve frazeologii v maximální míře přibližuje bohatství ruského, českého a polského frazeologického obrazu světa, neboť obsahuje cca 20 000 ruských frazémů a přibližně stejné množství jejich českých a polských protějšků. Slovník je uspořádán tematicky (práce – lenost, dobrý – zlý, pěkný – ošklivý), frazémy se uvádějí v ideografických skupinách podle jejich významů. Rejstříky ruských, českých a polských frazémů umožňují rychlé vyhledávání potřebných hesel ve slovníku. Díky rejstříkům lze slovník užívat také jako rusko-český, rusko-polský, polsko-ruský, polsko-český, česko-ruský a česko-polský. Rusko-česko-polský slovník Člověk ve frazeologii je unikátním dílem, které v evropské lexikografii nemá obdoby a které bude vítanou pomůckou pro překladatele, studenty-slavisty a odborníky v oblasti slovanské frazeologie.
L. Vobořil, V. Slovák: Tеоретические и прикладные аспекты лингвистической синкретологии. Olomouc: VUP, 2015, 234 s., ISBN (print): 978-80-244-4867-1, ISBN (online-PDF): 978-80-244-4872-5
Tato kolektivní monografie vznikla v rámci vědeckého grantu „Synkretismus v ruštině v komparaci s vybranými slovanskými jazyky“. Je volným pokračováním první monografie věnované tématu synkretismu, jež vyšla v r. 2014. V knize se spojují česká a ruská lingvistická tradice, je společným dílem českých a ruských autorů. Vlastní koncepce synkretismu se však opírá především ruské pojetí, neboť v ruské lingvistice koncept synkretismu získal široké uplatnění a je zde důkladně propracován.
Celkově se však bádání opírá o základní myšlenky české, ruské i světové lingvistiky, pražského strukturalismu a české jazykovědné rusistiky. Kniha je i dialogem několika generací lingvistů. Jsou zde vedle sebe kapitoly zpracované mladými lingvisty, kteří právě začínají svoji akademickou dráhu, a jsou zde rovněž texty dlouholetých představitelů ruské i české lingvistické školy, z nichž někteří tématu synkretismu věnovali celou řadu svých vědeckých prací.
Text je členěn do čtyř kapitol. První z nich podává teoretickou koncepci synkretismu a je celkový teoretickým rámcem či úvodem k ostatním. V dalších čtyřech kapitolách jsou pak synkretické jevy analyzovány již v různých jazykových plánech – morfologickém, syntaktickém a lexikálním.
L. Vobořil: Praktická cvičení z ruštiny pro filology-překladatele I, II (výklad a cvičení). Olomouc: VUP, 2015, 170 s., 154 s., ISBN: 978-80-244-4450-5, ISBN 978-80-244-4491-8.
Učební text (první i druhý díl) vznikl pro potřeby výuky ruštiny jako cizího jazyka ve druhé polovině 90. let 20. století na pozadí části skript Plnovýznamové slovní druhy v ruštině (R. Zimek (red.), SPN, Praha 1986). Dalšími výchozími texty byla skripta Nováček, Č., Svobodová H.: Funkční slova v ruštině, Praha 1973 a Nováček, Č. a kol.: Neohebné slovní druhy v ruštině, Praha 1974.
Původní texty jako metodicky výborné bylo nutno aktualizovat a odstranit především vazby, obraty, spojení, konstrukce či věty poplatné politickému newspeaku období do r. 1989. Od této doby je každoročně využíván jako studijní materiál a byl ověřován ve výuce Jazykových cvičení gramatických. Byl postupně doplněn o další cvičení, byly vypuštěny některé teoretické pasáže, k příkladům v teoretické části byly doplněny české ekvivalenty, příklady uspořádány do přehledných tabulkových paradigmat apod. První díl je věnován základním třem druhům tvořícím základní stavbu věty – substantivům, adjektivům a slovesům, druhý díl pak zpracovává ostatní slovní druhy.
Každý z oddílů věnovaných výkladu příslušného slovního druhu je členěn na část teoretickou, kde jsou podány základní informace o jednotlivých slovních druzích, klasifikaci, třídění, gramatických kategoriích a způsobech jejich vyjadřování. Nezbytnou součástí jsou paradigmata skloňování a časování doplněná o celou řadu poznámek a komentářů k výjimkám, včetně přízvukových. Za teoretickým výkladem následují cvičení, kde jsou jednotlivé gramatické jevy osvojovány na celá škále cvičení.
Ludmila Stěpanova, Petra Fojtů, Milada Jankovičová. Rusko-česko-slovenský slovník frazeologických synonym. Vydán VUP v r. 2014.
Rusko-česko-slovenský slovník frazeologických synonym v maximální míře přibližuje bohatství ruské, české a slovenské frazeologické synonymie, neboť obsahuje cca 900 synonymických řad, v nichž je zastoupeno asi 21 000 ruských, českých a slovenských frazémů. Frazémy jsou shromážděny pod sémantickou dominantou. Tři rejstříky na konci slovníku umožňují rychlé vyhledávání výrazů s potřebným významem. Díky rejstříkům lze slovník užívat také v šesti jazykových variantách: jako rusko-český, rusko-slovenský, česko-ruský, česko-slovenský, slovensko-ruský a slovensko-český.
Ludmila Stěpanova a kol. Frazeologie a kultura. VUP, 2014.
Tato kniha je kolektivní monografií věnované otázkám ruské a slovanské frazeologie a kultury, frazeologického obrazu světa, odrazu církevních reálií ve frazeologii a frazeologismům slangového původu.
Slovník M. Machalové, E. Vysloužilové a kolektivu Rusko-český slovník sportovní terminologie vydaný VUP v roce 2014 je druhým svazkem dvoudílného oboustranného překladového souboru. Svým pojetím není výlučně určen jen úzké odborné veřejnosti, zejména překladatelům a tlumočníkům, poslouží i širokému okruhu dalších uživatelů – studentům, učitelům, průvodcům, sportovcům, sportovním organizacím a všem dalším zájemcům o obecné otázky sportu a sportovních disciplín. Předkládaný slovník je výsledkem společného úsilí učitelů a studentů katedry slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého
v Olomouci.
Slovník M. Machalové, E. Vysloužilové a kolektivu Česko-ruský slovník sportovní terminologie vydaný VUP v roce 2013 je prvním svazkem dvoudílného oboustranného překladového souboru. Svým pojetím není výlučně určen jen úzké odborné veřejnosti, zejména překladatelům a tlumočníkům, poslouží i širokému okruhu dalších uživatelů – studentům, učitelům, průvodcům, sportovcům, sportovním organizacím a všem dalším zájemcům o obecné otázky sportu a sportovních disciplín. Předkládaný slovník je výsledkem společného úsilí učitelů a studentů katedry slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého
v Olomouci. Jeho vytvoření bylo celým kolektivem chápáno i jako smysluplný počin k Olympiádě 2014 v Soči.
Monografie Z. Pechala a kol. Současná ruská, polská a ukrajinská literatura vydaná VUP v roce 2013. Předkládaná monografie má ráz komparativní. V paralelách jsou vedle sebe kladeny vzorky tří národních literatur: ruské, polské a ukrajinské. Jde o dvacet čtyři monografických vhledů, rozdělených do tří částí podle jednotlivých národních literatur, s přiměřeně zobecňujícími závěry a textovými příklady. Každý z oddílů je uveden soubornou studií o jedné ze sledovaných současných literatur. Autorsky monografická část sestává ze tří částí: z krátkého biografického úvodu, obsáhlejší studie o daném autorovi a z překladů úryvků uměleckých textů. Studie směřují k interpretaci děl a celkovému postižení zvláštností tvorby dané umělecké osobnosti. Do souboru je zařazena stať, jež se z hlediska teorie překladu zabývá obecnějšími problémy v jazyku současné literatury a jejich překladem do češtiny.
Monografie Z. Pechala Fenomén živlu v ruské literatuře vydaná VUP v roce 2011. Jestliže se umělec chce vztáhnout nejen k uspořádanosti a stabilitě světa, tj. nejen k segmentované skutečnosti (rozmístění okamžiků vedle sebe), ale k probíhajícímu dění a dění mnohosti, pak musí zvolit takovou uměleckou formu, která umožní, aby se vedle organizovanosti a uměleckého záměru mohla projevit také oblast neorganizovanosti a nezáměrnosti, které nejsou pod autorskou kontrolou. Trvání chápeme jako stav, který se neustále děje, utváří, v němž se neustále prolíná uspořádané a neuspořádané a který je stavem nepřetržitého pohybu a proměny. Máme na mysli oblast spontánního, živelného, která jako by se bezprostředně rodila, kdy mezi jistými víceméně znakově stabilními významy slov a jejich póly vzniká dynamické napětí a rodí se představa dění, trvání, pohybu, kontinua. Živel pak vnímáme jako součást nekonečného pohybu, který nepředpokládá, že by jeden z jeho elementů měl privilegované postavení, a liší se tak od organizované reality, která předpokládá organizující, usměrňující impuls. Autorská vůle štěpí prostřednictvím formálních postupů text do jednotlivých významových vektorů, jejichž síly se potom nezávisle na autorské vůli ve vzájemné interakci skládají do různých směrů, jejichž výsledný směr nebyl a ani nemohl být apriorně předznamenán a organizován. Tuto oblast významového dění struktury považujeme za živel, který nepodléhá organizujícím intencím zvenčí. Za rozhodující příznak živlu pokládáme absenci jakéhokoli privilegovaného organizujícího a usměrňujícího elementu.Živel pak vnímáme jako součást nekonečného pohybu, který nepředpokládá, že by jeden z jeho elementů měl privilegované postavení, a liší se tak od organizované reality, která předpokládá organizující, usměrňující impuls zvenčí. V literárním díle jde o privilegovanou a záměrnou autorskou organizaci, která ovšem rodí na tomto původním nadřazeném impulsu nezávislý děj a vytváří tak představu trvání a kontinua.
Monografie J. Komendové Světec a šaman vydaná v Argu v roce 2011.
Hlavním hrdinou monografie je ruský misionář Stěfan Permský tak, jak jej líčí obšírná legenda sepsaná na přelomu 14. a 15. století Jepifanijem Moudrým. Kniha však není koncipována ani jako biografie, ani jako literárněvědný rozbor poetiky legendy. Autorka v ní rozkrývá, jakým způsobem Jepifanij jakožto jeden z nejvzdělanějších představitelů ruské kultury své doby interpretoval ve velmi konzervativním žánru legendy zcela novátorský misijní počin Stefana Permského. Pro ruskou pravoslavnou církev totiž po celá předchozí staletí stály misie zcela na okraji zájmu, takže vyjímečné bylo již samotné Stefanovo rozhodnutí vydat se do Pouralí a christianizovat tamní národ Permjanů. Navíc se však rozhodl učinit místní jazyk jazykem liturgickým, vymyslel zvláštní písmo abur, poslední abecedu středověké Evropy, a přeložil do tohoto jazyka základní bohoslužebné texty. Tím v rámci pravoslavné církve vytvořil zcela nový fenomén individuálního misionářstvím nevázaného na mocenskou oporu státu a využívající jazyka pokřesťanského etnika jako jazyka liturgického. Z řady příčin však tento model nalezl v ruské církvi výraznější odezvu až ve zcela nových společenských podmínkách 19. století.
Monografie L. Stěpanové Sovremennyj russkij jazyk: prazdnik verbal'noj svobody (Současný ruský jazyk: triumf verbální svobody) vydaná VUP v roce 2011. Kniha popisuje aktuální procesy v současném ruském jazyce: internacionalizaci, revitalizaci zapomenutých slov a neologismy, substandardizaci a jazykovou hru. Poslední kapitola je věnována překladu nových slov do češtiny.
Monografie Z. Vychodilové Výrazová úspornost v syntaxi současné ruštiny vydaná VUP v roce 2011. Práce Výrazová úspornost v syntaxi současné ruštiny je pokusem o konkretizaci problematiky vztahu formy a obsahu v jazykovém textu, jak se promítá na jednom úzce speciálním úseku sémantické syntaxe, a to v tzv. syntaktické elipse a některých dalších způsobech neexplicitního vyjadřování v syntaxi. Autorka se snaží podat mnohostrannou analýzu elipsy na pozadí příbuzných jevů jak v rovině teoretického popisu, tak v rovině aplikace teoretických poznatku na konkrétní jazykový materiál současné ruštiny, češtiny a částečně i slovenštiny. Určení lingvistického statusu konkrétní nerealizace v povrchové struktuře výpovědi může být totiž též částečným vodítkem k objasnění příčin a charakteru některých rozdílností v konkrétních způsobech projevu výrazové úspornosti v jazyce a v řeči mezi jednotlivými jazyky. Cílem práce bylo přispět ke zpřesnění a diferenciaci v oblasti terminologické a pojmové, poukázat na vztahy a souvislosti mezi jevy zahrnovanými pod "střechové pojmenování" neexplicitní vyjadřování. Práce může posloužit jako východisko pro další, hlubší výzkum sledované problematiky, aktuální dnes i v souvislosti s výzkumem běžně mluveného jazyka a s rozvojem textově a pragmaticky orientované lingvistiky.
Slovník nového ruského lexika - odkaz
Monografie L. Vobořila Ruská anekdota - žánr, jazyk, text vydaná VUP v roce 2009. Monografie se věnuje žánru současné ruské anekdoty ve třech hlavních oblastech. Vývoj a vznik žánru obecně se zřetelem k areálu Ruska. Dále pak prizmatem teoretických postulátů teorie (lingvistiky) textu (anekdota jako text, řečový akt, anekdotická komunikace a její účastníci, anekdota jako typ textu, textové kategorie a textualita). Závěrečná část je věnována ryze jazykovým otázkám - reflexe hovorového jazyka v anekdotách, pragmalingvistická charakteristika řečového chování vybraných postav a jazykové prostředky dosažení komična).
A.K. Bierich, V.M. Mokienko, L.I. Stěpanova. Slovník frazeologických synonym. Moskva: AST-PRESS KNIGA, 2009.
Slovník zahrnuje přes 8 000 ruských frazeologismů, které jsou představeny v 950 synonymických řadách pod lexikální dominantou. Na konci slovníku se nachází abecední rejstřík, který usnadňuje vyhledávání jednotlivých frazeologismů. Slovník je určen pro studenty, překladatele a širokou veřejnost.
Zdeňka Vychodilová: Výrazové prostředky textové soudržnosti v češtině v porovnání s ruštinou. Olomouc, 2008, 298 s. ISBN 978-80244-2067-7. Práce je příspěvkem k výzkumu větné a nadvětné syntaxe a lingvistiky textu. Autorka se v rusko-českém konfrontačním pohledu snaží postihnout celé funkční pole zájmenných lexémů ten a to a stanovit jejich funkční ekvivalenty. Důraz se klade na výzkum úlohy těchto lexémů při vytváření referenčních a koreferenčních vztahů v tzv. předmětu řeči, tzn. na zkoumání a popis jejich textotvorných funkcí. V porovnávacím česko-ruském plánu sleduje shody a především odlišnosti ve funkčním zatížení zájmenných výrazových prostředků textové soudržnosti v obou jazycích a vyvozuje závěry pro lingvistickou a překladatelskou teorii a praxi.
Ludmila Stěpanova. Rusko-český frazeologický slovník. Vydán VUP v r. 2007.
Rusko-český frazeologický slovník přibližuje bohatství ruské frazeologie v plné šíři. Slovník čítá kolem 8 500 abecedně uspořádaných ruských frazémů s uvedením jejich významů a českými ekvivalenty. Vyhledávání požadovaného výrazu usnadňují odkazy na každý komponent rčení ve dvou rejstřících – ruském a českém.
A.K. Bierich, V.M. Mokienko, L.I. Stěpanova. Ruská frazeologie. Historicko-etymologický slovník. Moskva: Astrel - AST-Lux, 2009.
Tento slovník je prvním úplným historicko-etymologickým popisem ruské frazeologie. Do slovníku jsou zahrnuty jak frazeologismy, tak okřídlené výrazy a nejrozšířenější přísloví. Slovník je určen studentům, novinářům, lingvistům a všem zájemcům u ruské obrazné slovo.
Skripta autorů H. Flídrové a S. Žaži Syntax ruštiny ve srovnání s češtinou, VUP 2005 jsou popisem syntaktické stavby současné ruštiny. Jsou určena pro studenty rusistiky na filozofických a pedagogických fakultách. V prvním oddíle je syntax definována jako jedna z lingvistických disciplín, popsány jsou její základní jednotky. Hlavní pozornost je věnována větě jednoduché, a to jak z hlediska funkčního, tak strukturního. Druhý oddíl je zaměřen na podrobný popis souvětí – spojovací prostředky, korelativní spojovací výrazy, větosled. Třetí oddíl obsahuje základní poučení o syntaxi textu. Popisované jevy jsou charakterizovány ve srovnávacím česko-ruském plánu. Autoři vycházejí ze současných syntaktických bádání ruských i českých lingvistů, důsledně uplatňují sémantické, lexikální a funkční aspekty popisovaných konstrukcí. Teoretický výklad je dokumentován na příkladech textů všech funkčních stylů.
V r. 2004 (15. 10.) se konal jednodenní seminář Olomoucko-grácká slavistická čtení. Stejnojmenný sborník obsahuje přednesené statě olomouckých a gráckých rusistů, lingvistické, literárněvědné a kulturologické. Lingvistické části příspěvků dominuje problematika lingvistiky textu. Sborník je výsledkem řešitelského grantu Lingvistika textu – specifika současných typů textu (v česko-rusko-německém porovnávacím plánu).
Monografie L. Stěpanové Česká a ruská frazeologie. Diachronní aspekty, VUP 2004 se zabývá českou a ruskou frazeologií z diachronního hlediska. Výchozím materiálme jsou české frazémy, k ruským je přihlíženo především pro úplnější ilustraci určitých vývojových tendencí. Jednotlivé české a ruské frazémy jsou srovnávány zřídka – cílem práce je popis vývojových změn, nikoli srovnávací analýza českých a ruských rčení. Práce začíná zjištěním původní nebo převzaté povahy českých a ruských frazémů a odhalením míry cizojazyčného vlivu na frazeologii češtiny a ruštiny. Tady se autorka dotýká způsobů adaptace cizích frazémů a statusu převzatých jednotek. Dále popisuje archaické frazémy a příčiny jejich zániku, rozebírá frazeologii Dalimilovy kroniky a Křížovnického rukopisu a dvou staroruských děl: Slova Daniila Zatočnika a Slova o pluku Igorově. Autorka se rovněž věnuje frazeologickým neologismům, vývojové tendence sleduje z hlediska kvantitativního i kvalitativního. V poslední části je předložen projekt historicko-etymologického slovníku české frazeologie.
Valerij Mokienko, Alfréd Wurm. Česko-ruský frazeologický slovník.Vydán VUP v r. 2002.
Slovník je celoživotním posláním dvou autorů, kteří popsali českou a ruskou frazeologii ve srovnávacím plánu. Slovník čítá kolem 9 000 abecedně uspořádaných jednotek. Každá z nich je opatřena významem, gramatickým a stylistickým aparátem, synonymy a antonymy. Slovník není určen jen studentům a překladatelům, ale i široké veřejnosti.