Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), který se koná od 25. do 30. dubna, zná jména 52 snímků, které se letos utkají v Mezinárodní a Československé soutěži a klání krátkých filmů. Tým festivalu také odhaluje první hvězdy, které do Olomouce přijedou – kosmolog Chris Impey a režisérka Sonya Pemberton. Motivem, který v letošním ročníku celý program propojuje, je ECHO.
Mezi snímky jsou zastoupené obory od astronomie přes etologii až po dějiny umění. Prostor dostanou prestižní televizní produkce, oscarové nominace i filmy posouvající hranice dokumentárního vyprávění.
„AFO58 představí také oblast ekonomie a důchodový systém, náš vztah k času, dostaneme se do hlubin oceánu, blízko k vulkánům a daleko do vzdáleného vesmíru. Zaměříme se i na historii, černý obchod s kostrami dinosaurů, archivnictví, feminismus v umění a na stále se zdokonalující umělou inteligenci. Témata soutěžních filmů ukazují, jak různorodá je současná společnost,“ řekla dramaturgyně Eva Suková.
AFO přibližuje veřejnosti palčivá témata naší společnosti
V konkurenci Mezinárodní soutěže se objeví snímek Strážci času (Keeper of Time), který pojednává o lidské snaze zachytit čas – od kamenných kruhů přes budíky a kukačky až po pražský orloj. Dechberoucí filmovou esejí a poctou krásám Grónska je pak dokument Poslední člověk (The Last Human), založený na výpovědích vědců, které se mísí s každodenností zde žijících lidí.
Bratři Saud a Nadeem z Nového Dillí pečují o luňáky hnědé, kteří doslova padají ze smogem zamořeného nebe. Poutavý příběh filmu Všechno živé (All That Breathes) ukazuje, jak urbanizovaný svět krade přírodě stále více prostoru. „Na pozadí spirituálně působícího, magicky natočeného filmu nečíhá jen ekologické varování, ale i drsná realita politické situace v Indii, ve které stoupají nacionalistické tendence,“ přiblížil děj dramaturg Zdeněk Rychtera. Tento film byl nominován na letošního Oscara. V programu jsou i další dva nominované snímky: Erupce lásky (Fire of love) a Haulout.
O hledání faktů ve výkalech ohrožených zvířat pojednává Tajemství trusu (Secret in the Scat). Kamera sleduje práci biologa Scotta Burneta, známého jako Scat Man. Popisuje nosorožce, jenž využívá trus jako svou facebookovou stránku, obřího ptáka, v jehož exkrementech vzniká rostlinná školka, nebo velryby s duhovými výkaly. O přízeň poroty se bude ucházet také snímek Mrtví ptáci létají vysoko (Dead Birds Flying High), který odhaluje zvláštní rodinnou pozůstalost a znepokojivou moc fotoaparátů. Tvůrci se věnují příběhu Sönji Storm, ženy, které po výstředním pradědečkovi zůstala sbírka vycpaných zvířat, nepřeberné množství fotografií a spousta otázek.
Dokument Investigátori (Investigators) v Československé soutěži chce zase přijít na kloub jednomu fenoménu dnešní doby – biorezonanci – a zkusí rozřešit otázku: Kde končí věda a začíná šarlatánství? Seriál Kronika orgasmu se zase noří do genderových identit a intimního života v Československu v druhé polovině 20. století a ukazuje československou realitu, která se zatím do učebnic dějepisu nedostala.
Letošní výběr Soutěže krátkých filmů se nese ve znamení originality témat a zejména formálních postupů. „Je radost pohledět, s jakou lehkostí a neochotou dělat kompromisy se režiséři a režisérky vybraných filmů utkali s často obtížnou látkou. Snímky naznačují cesty, kterými by se žánr populárně-vědeckého filmu mohl v budoucnu vyvíjet. Zásadním trendem je četný výskyt desktopových dokumentů, které se odehrávají pouze na obrazovce počítače,“ doplnil Rychtera.
To nejlepší z filmové dokumentaristiky za poslední dva roky z celého světa
Kromě soutěžních filmů se mohou diváci těšit na nesoutěžní dramaturgický výběr toho nejzajímavějšího, co se v posledních dvou letech objevilo v Česku a zahraničí. Některé filmy uvedou renomovaní tvůrci i špičkoví vědci. Nebudou chybět přednášky a další doprovodný program. Akreditace jsou zdarma a budou spuštěny na konci března.
Diváci se potkají s Vedranou Pribačíć, režisérkou dokumentu Větší než trauma (Bigger Than Trauma). Snímek pojednává o terapeutické skupině sdružující ženy, které se staly za chorvatské války v první polovině 90. let 20. století cílem sexuálního násilí, a nabízí tak pohled na podobu válečného traumatu. Esther Elmholt zase uvede svůj film Po přírodě (After Nature). Dánský dokument představuje perspektivy expertů na ekologii, evoluci nebo biodiverzitu a také pohled umělce na tuto problematiku.
Do Olomouce přijede Sonya Pemberton, režisérka, scenáristka, držitelka Emmy a jedna z předních australských producentek faktuálních televizních pořadů s vědeckou tematikou. „Na AFO měli diváci v minulých letech možnost vidět její snímky Vitamánie: Lesk a bída vitamínů či Jak zkrotit covid. Už teď se těšíme na diskuze po projekcích,“ neskrýval nadšení hlavní dramaturg AFO Ondřej Kazík.
Svou účast potvrdil i Chris Impey, kosmolog a profesor astronomie na University of Arizona. Je autorem populárně-naučných knih, které vychází z astronomie, včetně studia vzdálených galaxií, velkoškálové struktury vesmíru či hledání exoplanet a mimozemské inteligence. Přednášel pro inženýry z NASA i buddhistické mnichy v Indii a představí se přednáškou o konci vesmíru.
Akademička a odbornice na mediální studia Iveta Jansová z Masarykovy univerzity v Brně vystoupí s přednáškou Subverzivní fanouškovství. Terapeut a psycholog Adam Táborský loni na AFO představil svůj projekt Terapie mezi stromy, který přesouvá terapeutická sezení z prostor ordinací do přírody. Letos se vrací s přednáškou nazvanou Co je trauma a jak s ním nakládat? zaměřenou na projevy traumatického stresu a možnosti jeho překonání.
Hudební tematice se zase věnuje film Sestry s tranzistory (Sisters with Transistors), který je pozoruhodným a dosud nevyprávěným příběhem průkopnic elektronické hudby. Jak vysvětluje jedna z protagonistek filmu Laurie Spiegel: „My ženy jsme byly k elektronické hudbě přitahovány zejména v době, kdy možnost, že by komponovala žena, byla sama o sobě kontroverzní. Elektronika nám umožnila tvořit hudbu, kterou mohli slyšet i ostatní, aniž by nás musel brát vážně establishment ovládaný muži.“
Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) pořádá Univerzita Palackého od roku 1966. Patří tak mezi nejstarší české přehlídky v oblasti kinematografie. Jeho hybnou organizační silou jsou především současní i bývalí studenti UP. Podle počtu akreditovaných diváků se jedná o jeden z nejnavštěvovanějších filmových festivalů v ČR. Soutěžní snímky se věnují důležitým milníkům vědeckého poznání a podporují kritické myšlení všech diváků.
Zde najdete seznam všech soutěžních filmů, zde je pak odkaz na programové sekce.