Katedra psychologie Filozofické fakulty UP spolupracuje na unikátním výzkumu, který se věnuje tvorbě metodiky pro výzkum vlivu extrémního stísněného izolovaného prostředí na psychiku člověka, dynamiku týmu, komunikaci v týmu a související fyziologické procesy. Velmi zajímavý výzkum se uskutečňuje díky partnerství několika univerzit a podpory TA ČR.
Areál lomu v Jesenném na Semilsku se nedávno na sedm dní proměnil v jedno velké výzkumné centrum. Vědci v něm začali v rámci vědecké mise Diana III zkoumat možnosti přežití člověka v extrémních podmínkách dlouhodobých kosmických letů. Scénář mise Diana III i její vědecká náplň volně kopírovala misi Artemis, připravovaný návrat člověka na Měsíc, který americká NASA plánuje odstartovat ještě letos.
Odborníci sledovali v lomu tříčlennou posádku, která se na sedm dní ponořila ve speciálním habitatu do desetimetrové hloubky. Pětatřicetitunová konstrukce podvodní laboratoře se stala analogií přistávacího modulu Eagle projektu Apollo. Energíí a vzduchem byla zásobována ze břehu. Posádka uvnitř habitatu plnila ve vyčleněném čase vědecké úkoly, mimo jiné podnikla i tři hlubinné výstupy, které měly být simulací výstupu na povrch Měsíce.
V takzvaném velíně, který byl analogií řídícího střediska kosmických letů Houston, sídlily univerzitní týmy, které měly na starosti výzkum, kontrolu i úkolování posádky. Odborníci z různých univerzit tak nepřetržitě dozorovali jak biometrická data posádky, vnitřní prostředí, tak i technický stav celého zařízení.
Mateřskou loď, která při vesmírném letu obíhá kolem Měsíce, pak simulovala stanice plovoucí na hladině lomu. Tříčlenná posádka této obytné buňky, vybavené stejným způsobem jako hlubinná laboratoř, neměla po celou dobu mise přístup na břeh a byla izolováni od vnějších vlivů a jiných sociálních kontaktů vyjma velínu a posádky ve speciálním habitatu.
„Naším cílem je navrhnout nástroj, jehož prostřednictvím bude možné zkoumat vliv osobnostních charakteristik a vnějších faktorů na dynamiku týmu při dlouhodobém pobytu v izolovaném, stísněném a extrémním prostředí (ICE). Tento nástroj má umožnit i screening jednotlivců a týmu v rámci předvýběru a tréninku v tomto prostředí. Umožní zkoumání vlivů osobnostních charakteristik a vnějších faktorů na chování pracovních týmů ve vztahu k psychofyziologickým procesům,“ uvedl Roman Procházka, vedoucí týmu psychologů účastnících se projektu a docent katedry psychologie Filozofické fakulty UP. Na základě sesbíraných dat z mise Diana III budou nyní vědci následně pracovat na jejich analýze a na interpretaci výsledků, která najde uplatnění nejen při výběru posádek dlouhodobých kosmických letů, ale i vědeckých stanic a záchranářských týmů v různých nehostinných prostředích.
Hydronaut DeepLab H03 Naty je unikátní hlubinná stanice pro výzkum a trénink přežití člověka v extrémních podmínkách. V kontrolované atmosféře podvodního habitatu je možné zkoumat vliv tlaku, vlhkosti, stresu, umělého osvětlení nebo uzavřeného prostředí na lidský organismus, materiály, zařízení a biologický materiál. K opuštění stanice je nutná potápěčská výbava a řízený dekompresní výstup. V případě technických nebo zdravotních problémů tedy není možné habitat opustit bez reálného ohrožení zdraví, což klade na posádku stanice, podpůrný tým, logistiku a plánování misí velké nároky a vytváří velmi stresové prostředí. Stanice se vyvíjela a stavěla třináct let, za nápadem stojí pracovní potápěč a konstruktér Matyáš Šanda, který s vědci na projektu spolupracuje. První sedmidenní mise, která prokázala funkčnost systému i schopnost týmu realizovat misi, se uskutečnila v srpnu 2020.
Projekt s názvem Nástroj pro zkoumání vlivu osobnostních charakteristik a vnějších faktorů na dynamiku týmu při dlouhodobém pobytu v ICE environment (č. TL05000228) podpořila Technologická agentura České republiky pod garancí Ministerstva dopravy ČR. Jeho hlavním řešitelem je Ústav mechaniky tekutin a termodynamiky Fakulty strojní ČVUT Praha. Spoluřešitelem je katedra psychologie Filozofické fakulty UP a katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Do spolupráce se zapojila i Česká zemědělská univerzita, Lékařská fakulta Ostravské univerzity a tým záchranářů z Liberecké Vodní záchranné služby.
