Virtuální realita může být pomocníkem při léčbě popálenin

Pacienti s popáleninovým traumatem by bolest a úzkost při výměně obvazů mohli lépe zvládnout i díky nefarmakologickému přístupu. V tomto případě s využitím virtuální reality. Potvrzují to výsledky evropsky unikátního výzkumu, na němž se podíleli také psychologové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Existují stovky publikovaných studií, které se věnují snižování bolesti a úzkosti u pacientů s popáleninovým traumatem během výměny obvazů. Většina z těchto prací však vznikla v USA, v Evropě jsou známy pouze čtyři – v Německu, Nizozemí a dvě ve Velké Británii. Aktuální studie uskutečněná na českých pacientech tak patří do první evropské desítky, některé její rysy, respektive rysy realizovaného projektu, jsou i světovým unikátem.

Prostřednictvím 3D brýlí se speciálně vyvinutou aplikací s názvem Cold River se čeští odborníci snažili působit na skupinu vytipovaných pacientů s popáleninovým traumatem, aby se při převazu soustředili na něco jiného než na bolest. Jejich úsilí bylo úspěšné a získané výsledky jsou více než slibné. Pacienti, kteří uvedenou studií prošli, subjektivně pociťovali významně nižší bolest i úzkost, v některých případech až o čtyřicet procent. I když jsou odborníci stále na začátku analýz, ukazuje se, že interaktivní, vysoce imerzivní virtuální realita dokáže pacienty účinněji pohlcovat, než se tak děje ve virtuální realitě v případě pasivního sledování statických obrázků.

„Přestože jsme měli indicie, že ovlivnění bolesti či úzkosti pomocí virtuální reality možné je, doposud k takovému tvrzení chyběla odpovídající data od pacientů s popáleninovým traumatem z českého prostředí. Nikdo před námi nevěnoval pozornost účinku využití tzv. prezence, imerze a interaktivity,“ uvedl Jan Šmahaj z katedry psychologie Filozofické fakulty UP, který se na unikátním výzkumu podílel společně s kolegou z katedry Danielem Dostálem. S nimi se do výzkumu zapojili i další odborníci a specialisté z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, lékaři a zdravotnický personál Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a odborníci ze společnosti SPACE, s. r. o., jež se vývoji moderních technologií a VR aplikací dlouhodobě věnují.

Výzkumu se zúčastnilo přes šedesát vytipovaných pacientů, kteří byli rozděleni do dvou skupin, experimentální a kontrolní, přičemž nikdo z nich nevěděl, do které z těchto skupin byl zařazen. Pacienti v experimentální skupině měli při bolestivém převazu na hlavě přilbu s 3D brýlemi a odborníci jim pouštěli nově vyvinutou aplikaci, jež se je snažila od bolesti a úzkosti odpoutat. Snažila se je vtáhnout do pocitu, že plují lodí po chladivé řece. Během převazu tak bylo možné tzv. volně plout nebo být na této cestě i aktivnější a využít herní potenciál aplikace. Ten ovládali pouze pohybem očí díky integrovanému eye-trackingu přímo v 3D brýlích. Jestli se tedy vydali sbírat body, například krmením zvěře či házením sněhových koulí, rozhodli pohledem očí. Připravený software obsahuje dostatečný počet prvků, že při každém převazu mohl pacient dělat/zažít či hrát něco jiného.

Pacienti v kontrolní skupině se od těch v experimentální lišili v tom, že ač měli při převazech také přilbu s 3D brýlemi, sledovali pouze statické obrázky zasněžené krajiny z aplikace Cold River. Aby bylo zamezeno vlivu očekávání, pacienti nevěděli, v jaké skupině (kontrolní či experimentální) se nacházejí. Byla dodržena i rotace v tom, kdy jim byly 3D brýle v procesu výměny obvazů a ošetření rány nasazeny (tedy jestli v první či druhé polovině procedury).

„Naším cílem bylo vtáhnout pacienta při převazu co nejvíce do vysoce imerzivního prostředí aplikace Cold River, maximálně jej zaměstnat a odvést jeho pozornost od toku myšlenek na bolest či úzkost. Každý pacient podstoupil alespoň dvě výměny obvazů v různých termínech a my jsme sledovali, jaký efekt má odvedení pozornosti, tzv. prezence, imerzivita a interaktivita, na vnímání procedurální bolesti. Zjistili jsme, že pacienti z experimentální i z kontrolní skupiny vnímali pokles jak u bolesti, tak u úzkosti. Pozitivní výsledek se dokonce prokázal i bez ohledu na to, v jaké části byla aplikace nastavena,“ dodal kyberpsycholog a terapeut Jan Šmahaj.

I když vědci výsledky výzkumu teprve analyzují, je z dostupných dat jasné, že by využití virtuální reality při léčbě popálenin bylo prospěšné. Patrně i v tom smyslu, že by pacient při takovém převazu potřeboval méně doprovodných léčiv a zkrátil dobu, kterou stráví v nemocnici. Odborníci se tak domnívají, že by se takový člověk nacházel i v lepší psychické kondici, což má významný dopad na fyzické i psychické zotavení po popáleninovém traumatu.

Vývoji speciální aplikace Cold River a metodice pro její využití se podle potřeb daných zdravotnictvím věnovali ve spolupráci s lékaři a psychology odborníci ze společnosti SPACE, s. r. o., a podle Jana Šmahaje by nový software a data, která vědci připravili, mohly otevřít i možnosti jejího širšího využití.

„Diskutuje se například o tom, zda a jak by virtuální realita mohla být využita i při jiných ošetřeních či například při lékařském zákroku, jenž nevyžaduje celkovou anestezii. Hovoří se také o tom, že bychom s virtuální realitou mohli výhledově cílit i do oblasti diagnostiky, rehabilitace. Rádi bychom se v budoucnu zaměřili i na dětské pacienty, na výuku a přípravu mediků, na simulaci některých procesů v oblasti medicíny,“ doplnil Jan Šmahaj.

Výstupy z unikátního projektu s názvem Virtuální realita a zvládání procedurální bolesti u pacientů s popáleninovým traumatem, jenž podpořila v programu ÉTA Technologická agentura České republiky částkou přibližně 14 milionu korun, jsou nyní v režimu, jenž se věnuje možnému transferu této technologie.