Jaký je dopad Číny na okolní svět? Jaké budou důsledky plánované nové Hedvábné stezky? Působí Čína na okolní země prostřednictvím materiálního a duchovního vlivu? O těchto tématech hovořili ve čtvrtek vědci z filozofické fakulty před novináři v Praze, kde představili prestižní výzkumný projekt „Sinofonní příhraničí – interakce na okraji“.
V rámci tohoto projektu přinese mezinárodní tým vědců všestranný pohled na šíření kulturního a politického vlivu Číny. Projekt si klade za cíl informovat o těchto otázkách nejen odbornou, ale i širokou veřejnost.
„Čína má v zahraniční politice čím dál silnější pozici. Podobný výzkum je proto mezinárodně zajímavý i žádoucí. Náš výzkum je unikátní svou perspektivou a komplexností, s jakou bude na problematiku Číny nahlížet. Již nyní přitahuje globální pozornost,“ připomenul již před časem Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého. „Na projekt jsme získali prestižní výzkumný grant ve výši přesahující 175 milionů korun, což nám pomůže stát se v tomto ohledu lídry ve zkoumání Číny a jejího vlivu,“ dodal.
Projekt „Sinofonní příhraničí – interakce na okraji“ je postaven na ojedinělé výzkumné koncepci. Na Čínu se totiž zaměří „zvenčí“, tedy z pohledu sousedních států. Tato strategie vědcům umožní pochopit působení a předvídat vliv Číny na okolní svět.
„Zvykli jsme si vnímat Čínu jako výzvu nebo riziko. Má víc než sto měst, které mají více obyvatel než Praha a takových statistik se dá vyjmenovat hodně. V lidech buď vzbuzují strach a obavy nebo ambice. V projektu se snažíme formulovat náš autonomní diskurz o tom, co Čína je a jak se vztahuje ke svým sousedům. Když si nebudeme vědomi vlivu, budeme manipulovatelní,“ uvedl František Kratochvíl, vedoucí katedry asijských studií FF.
Interdisciplinární výzkum se zaměří na Čínu a na šestnáct sousedních asijských států. Hlavními tématy jsou problematika rozšiřování politického, ekonomického a kulturního vlivu, migrace, bezpečnost či národní identita. Budou zkoumat novou Hedvábnou stezku, ujgurskou menšinu i kulturní vývoj v čínském příhraničí. Studiem materiální kultury budou mapovat šíření čínského ekonomického imperialismu.
Na univerzitě se shromáždil mezinárodní tým odborníků, který úzce spolupracuje s významnými zahraničními partnery a světovými vědci. V týmu jsou zastoupeni například antropolog Martin Soukup, držitel ceny Neuron, antropoložka Svetlana Jacquesson, politolog Alfred Gerstl, uznávaný chemik Zdeněk Trávníček či lingvista František Kratochvíl, který mimo jiné působil na singapurské Nanyang Technologické univerzitě. Spolupracovat s Univerzitou Palackého budou také Univerzita v Cambridgi, Univerzita v Leidenu a Pensylvánská univerzita.
Mezi aktivity celého projektu patří také založení jedinečného think tanku Central European Institute of Asian Studies, jenž by měl mít strategický dopad v politické rovině. Olomouc navíc uspořádá významné mezinárodní kongresy EuroSEAS, ICAL a EACS. V neposlední řadě má pak UP předběžnou dohodu s Českou televizí na vzniku tematického televizního seriálu.
Projekt „Sinofonní příhraničí – interakce na okraji“ získal grantovou podporu 175 304 000 Kč v rámci výzvy Excelentní výzkum Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání. Výzkum zahrnuje tři metodologické oblasti: sociologicko-antropologickou, lingvistickou a studium hmotné kultury. Výzkum se opírá o empirickou analýzu ve špičkově vybavených laboratořích hmotné kultury, jazykovědy a počítačové analýzy. Zdrojem analyzovaných dat je terénní výzkum, který využívá nejnovějších metod digitálních humanitních věd.