Studenti FF ve světě

"Lidé jsou tu povětšinou opravdu moc milí a starostliví. Uvědomují si, že problémy s bezpečností, jímž jejich země čelí, jsou pro nás Evropany nebývalého rozsahu. Sami totiž vědí, že situace tady se za poslední roky hodně zhoršila a pamatují doby, kdy to bylo mnohem lepší. Jelikož zřejmě vypadám, jako bych měla na čele napsáno „nejsem místní“, často se mi stávalo, že mě lidé na ulici zastavili a upozornili mě na nějaká bezpečnostní rizika."

"Univerzita Magdalena není zcela zaměřená na humanitní vědy, proto akce, které pořádá univerzita, jsou většinou spojeny s životním prostředím, jeho ochranou. Také se pořádají knižní trhy a archeologické výstavy. Mimo univerzitu nabízí Santa Marta spoustu možností pro trávení volného času."

Latinská kultura je hodně srdečná a příjemná, nové osoby přijímají s otevřeným srdcem. „Fiesty”, hudba a tanec jsou součásti jejich každodenního života a ne jen o víkendu. S tím se taky spojuje důležity aspekt pro nás Evropany a to je hluk. Místní lidé jsou hodně hluční, pořád se smějí a vždy je slyšet hudba a smích.

Přístup univerzity ke studentům je ovšem katastrofální. Již od začátku byly patrné nedostatky v komunikaci ze strany koordinátorky zahraničních výjezdů. Na dotazy nám nebylo odpovídáno, důležité informace spojené se studiem, ubytováním a samotným příjezdem na univerzitu nám byli sdělovány pozdě. Jako komunikační platformu univerzita zvolila Telegram, který v ČLR funguje pouze s VPN a mnoho studentů se po příjezdu s univerzitou nedokázalo spojit.

Stejně tak kdykoliv prosím propagujte Česko a dělejte osvětu, já se o to snažil kudy jsem jen chodil. Jsme malá zemička, ale máme mnohé, co světu nabídnout. Sice to někdy bolelo, když musel donekonečna vysvětlovat odkud je, protože Česko znal jen málokdo. Vím, že u nás nějaké takové srdceryvné národní cítění nepěstujeme, ale jak na vás dýchne ten čínský nacionalismus, tak i vy si uvědomíte, že Česko je skvělá země.

Na většině akcí se většinou potkáte s ostatními zahraničními studenty, takže promíchání kultur je jasné. Vzít nějaký malý suvenýr, např. pohlednice z Česka se bude hodit. Bez angličtiny bude člověk ztracený, ale určitě se může stát, hlavně v případě vietnamských studentů, že budou někteří umět jen čínsky.  V mém případě mi to v naučení jazyku neskutečně pomohlo. Celkově se ale není čeho bát.

Na Tianjin University v Číne som študovala 10 mesiacov. Na tento pobyt som išla vďaka štipendiu od slovenského ministerstva školstva, ktoré po vykonaní povinného pohovoru rozhodne, či ste vhodný dostať štipendium alebo nie. Príprava k tomuto pohovoru je pár viet o sebe po čínsky. Ak ste v druhom ročníku, očakávajú schopnosť vyjadriť sa, prečo máte záujem o toto štipendium, svoje záľuby, čo očakávate od pobytu v Číne, plány do budúcnosti.

Aby nám tekla teplá voda, musely jsme zajít dolů do kanceláře a nabít si kartu na horkou vodu a elektřinu. Na elektřinu jsme daly každá (já a moje spolužačka) 100 yuanů (celkem tedy 200 yuanů) a vystačilo nám to na celý rok. Vodu jsme si každá nabyly na 100 yuanů, tato karta se pak v koupelně vkládala do takového kachlíku, který postupně odečítal peníze po použití teplé vody.

Problémy, na které jsem narazila při plánování či během pobytu byly rozmanité. Za mnoho z nich v mém případě mohlo ale zvolení univerzity. Nenechte se zlákat tím, že je hodnocena na mnohých webech jako nejlepší univerzita v provincii. Doporučuji zvolit jinou univerzitu v Kunmingu. Nejvíce problematické asi bylo to, že v porovnání s ostatními univerzitami panoval na této opravdu přísný režim a celá organizace byla značně chaotická.

Absolvovala jsem dvousemestrový jazykový pobyt na Yunnan University v Kunmingu v Číně. Kvalita výuky dle mého názoru nebyla tak vysoká. Kurzy čínštiny byly rozděleny na čtení, psaní, mluvení, poslech a slovíčka/gramatika, takže jsme se v každé hodině zaměřovali na něco jiného. To bylo super, ale na druhou stranu nás v hodině bylo moc, slovíček z každého předmětu bylo moc, takže bylo nemožné naučit se jich tolik za tak krátký časový úsek. Hodiny nebyly tak interaktivní, nebylo třeba vynaložit tak velké úsilí, učitelé spíše nevyvolávali, psal se pouze jeden závěrečný test. Jediné, co bylo potřeba plnit během semestru, byly úkoly a docházka. Kurzy čínštiny na UPOLu studenty více donutí k učení a lépe procvičí a vysvětlí probíranou gramatiku a slovíčka

I přesto, že budete mluvit čínsky, tak s vámi často stejně budou používat překladač a zkoušet na vás angličtinu. Určitě se tím nenechte odradit. Mají také ve zvyku zírat – na to si ale rychle zvyknete. I když budete ve velkých městech, tak vždy budete hlavní atrakce. Čína je ale velice bezpečná, a to zíraní je maximálně tak nepříjemné, ale rozhodně se toho nemusíte bát. Ze začátku nebudete moc rozumět, ale do půl roku se to hezky ustálí a bude vše v pohodě. Nejvíce stejně používáte základní fráze. Doporučuji si nainstalovat Google překladač s offline překladem – dokáže přeložit pomocí fotky často i ručně psané znaky od Číňanů.

Život v zahraničí má vždy aj svoje temnejšie stránky, u mňa to bol boj so slovenskou bankou. V Číne platenie kartou funguje úplne inak ako u nás (keďže sa platí mobilom), a preto mi bola niekoľkokrát odmietnutá platba kartou. Určite odporúčam sa opýtať, koľkokrát denne môžete zrealizovať platbu online (jedna cesta metrom je jedna platba), a keď je možnosť, mať aj iné karty, typu Revolut. Najlepšie je mať čínsku bankovú kartu, ale pri semestrálnom pobyte ju vám nemusia vyhotoviť.

Na Universitas Indonesia je zavedený Buddy program, kdy místní studenti pomáhají zahraničním studentům s každodenními záležitostmi, ale i například s úřední administrativou, jako jsou povolení k pobytu nebo víza. V rámci Buddy programu jsme, mimo jiné měli možnost se zúčastnit dvoudenního výletu do Bandungu, výletu do Zoo Ragunan, sportovního dne a Mezinárodního kulturního dne.

Standardní pracovní doba byla od 10:00 do 19:00 (s hodinovou přestávkou na oběd), a běžně jsem tak odcházel až po setmění. To pro mě bylo jistým negativem a zvyknout si končit takto pozdě večer se mi ani po dvou měsících nepodařilo. Na druhou stranu moji nadřízení byli velmi vstřícní a neměli problém s občasnou prací na home office či možností občas odejít z práce dříve, pokud jsem například již pro daný den dokončil svou práci.

"Rozdiely medzi vzdelávacími postupmi medzi hostiteľskou a domácou inštitúciou sú značné. Japonsko využíva iné kreditové hodnotenie, všetky predmety boli za 2 kredity. Ďalej je na hostiteľskej univerzite najvyšším hodnotením známka S, zatiaľ čo na domácej univerzite A. Zimný semester v Japonsku trvá od septembra do konca marca. Výpis známok sme preto mohli dostať tiež až koncom marca. V januári ešte prebiehalo vyučovanie. Skúšky prebiehali podobne, niektoré predmety boli zakončené testom a niektoré vyžadovali pravidelné odovzdávanie prác počas semestra."

Do Japonska jsem odjížděla plná obav. Přesunout život na skoro šest měsíců do tak vzdálené země bylo složité. Mé obavy se však rozplynuly krátce po příjezdu. Kyoto Sangyo University má jedno z nejlepších možných zázemí pro zahraniční studenty, a tak místo komplikací naopak člověk zjišťoval, jak hladce vše probíhá. Zvykat si na cizí zemi není nikdy jednoduché, ale Japonsko má tu výhodu, že má opravdu mnoho pozitivních a krásných vlastností, na které si člověk zvyká rád. A když se věci zdají složité a nemožné, tak se student může obrátit na ostatní zahraniční studenty a na vedení Centra pro mezinárodní programy na Kyoto Sangyo University, kteří vždy vstřícně pomůžou.

"V případě Japonska je jistá úroveň jazyka nezbytná. Na angličtinu se v žádném případě nedá spoléhat. Pro komunikaci s Japonci je samozřejmě nejlepší japonština. Kultura a způsob myšlení je samozřejmě spjat s jazykem." (Al. Hampl)

Zjistit jak je to s finanční podporou a stipendiem JASSO již dopředu. Já jsem se až na místě dozvěděl, že o JASSO mají možnost žádat pouze studenti, kteří jsou zapsání do japonského programu bez angličtiny (pro toto je třeba buďto certifikát JLPT N2 či potvrzení ze školy, že se student nachází na dané úrovni). Abych byl upřímný, byl jsem se svm JLPT N3 na “anglické verzi” studia, a angličtiny tam bylo tak či tak pramálo, a prakticky jsem si stejně skoro vše vyřizoval v japonštině.

Celkově hodnotím tento pobyt velmi pozitivně, jelikož jsem si z něj odnesla přesně ty věci, které jsem potřebovala. Zlepšila jsem se v japonštině a podařilo se mi získat certifikát JLPT úrovně N2. Díky každodenní komunikaci v japonštině a každodennímu čtení různých japonských textů, jsem se stala sebevědomější v tomto jazyce a věřím, že mi to pomůže na cestě k tomu stát se dobrým tlumočníkem a překladatelem z japonštiny. Také jsem měla možnost setkat se s českými japanology žijícími v Japonsku, kteří mi pomohli přijít na nové nápady, co se týče diplomové práce.

Ačkoliv ceny jsou v Koreji poměrně o dost vyšší než v České republice tak finance na pobyt, cestu a stravování byly dostatečné. Především díky tomu, že jsem získala stipendium Global Korea Scholarship od korejské  vlády. A zároveň finanční podpoře od Univerzity Palackého.

Oceňuji, že jsem dostala šanci poznat tolika nových věcí nejen o cizí kultuře, ale i sama o sobě. Jsem z generace, která se stala dospělými v karanténě, ale stále mi připadalo jako kdybych se mentálně zastavila právě v 17 letech a dál se nerozvíjela. Nepřipadala jsem si jako pravá dospělá. Avšak tyto 4 měsíce, které jsem strávila sama se sebou tisíce kilometrů od domova a vše musela zvládnout sama, považuji konečně jako to, co jsem potřebovala pro to, abych se byla dospělá a taky se tak i cítila. Nyní vím, že toho zvládnu mnohem víc, než jsem si kdy představovala, že bych měla.

Před odjezdem je potřeba zařídit mnoho věcí, je tedy výhodné, začít je řešit, co nejdříve. Prvním bodem jsou formuláře, které bude vyžadovat hostitelská univerzita (např. kopie pasu, výpis známek z domovské univerzity, ID fotografii, rentgen plic na tuberkulózu …), ty se ale univerzita od univerzity částečně liší, proto je třeba si informace o nich vždy zjistit. Domovská univerzita po Vás pak bude vyžadovat další dokumenty (např. Learning Agreement, přijetí o studiu na hostitelské univerzitě…), o těch budete komunikovat s učiteli domovské univerzity a následně je vkládat do STAGu.

Pojištění jsem měla vyřízené přes Univerzitu Palackého, což bylo rychlé a přehledný návod je možné najít na stránkách školy. Po dojezdu do Koreje jsme však byli automaticky přihlášení i na korejské pojištění, které nebylo nejlevnější. Jelikož jsem ale v Koreji pobývala po dobu 4 měsíců, zažádala jsem si fyzicky na úřadě NHIS v Koreji o výjimku (také protože jsem již měla dobré pojištění od domácí univerzity) – pro výjimku bylo nutné doložit informace o pojištění v originále i přeložené do korejštiny

Na Incheon National University (INU) jsem studovala jeden semestr, který trvá 16 týdnů. Můj pobyt začal příletem do Koreje 2. března. 4. března byl začátek semestru, orientační schůzka a rozřazovací test/rozhovor. Výuka končila 14. června, ovšem až 17. června jsme skládali závěrečnou zkoušku z jazykového kurzu úrovně 4. (INU vyučuje 6 úrovní korejského jazyka; první dvě jsou zaměřené na začátečníky, úrovně 3 a 4 byly určené pro nás jakožto polointenzivní kurzy.)

Doporučení: dobře si zorganizovat co je potřeba zařídit před výjezdem, po příjezdu do zahraničí i po návratu zpátky, pomohlo mi to abych nebyla tolik ve stresu a udržet si přehled co kdy potřebuji zařídit. Zároveň je potřeba počítat s tím, že od chvíle co podáte přihlášku, čeká vás vyřizování různých věcí až do odjezdu (vízum, pas, přihláška na zahraniční univerzitu, zjišťování informací, prohlídka u doktora, spoustu emailů a do toho zvládnout klasické studium). Pro mě to byla práce navíc během celého zimního semestru a je potřeba počítat s větší stresovou náloží.

Ačkoliv je venkovské prostředí univerzity hezké, Jižní Korea je natolik krásná a různorodá, že by byla škoda nepodnikat ve volných chvílích výlety i do jiných koutů této země. Velká města plná mrakodrapů smíšená s historickými chrámy, velkolepé hory, moře, ostrovy, řeky – v Jižní Koreji lze tohle všechno najít a tak si tu opravdu každý přijde na své. Osobně mě nejvíc zaujalo město Suwon a pobřežní město Gangneung. 

Univerzita Palackého mi v rámci programu Freemoveru nabídla stipendium, které mi však především pokrylo platbu letenek, a proto jsem se hlavně spoléhala na své vlastní soukromé zdroje. S tímto faktem jsem ale počítala dopředu, protože studium v Koreji je nákladná záležitost a s tím, kolik studentů chce vyjet do zahraničí jsem stále ráda i za to, co jsem obdržela. Protože jsem si byla vědoma, že bych se někdy do Koreje podívat chtěla, ať už v rámci školy nebo soukromě, měla jsem nějaké finance odložené stranou a musím říct, že jsem byla za svou rezervu velmi ráda.

A nakonec pro všechny – opravdu doporučuji probojovat se na nějaký kurz vodních sportů. Během semestru jsem každý týden mohla chodit na pláž, naučit se s kajakem a se SUPem a ještě jsem za to dostala kredity. To si myslím, že je pro studenty z vnitrozemského státu skvělý zážitek.

"Providence University byla naprosto výjimečná množstvím kulturních, vzdělávacích a sportovních akcí, workshopů, zájmových klubů a výletů, které svým studentů nabízí. Kromě výše zmíněných navíc nabízí dvě tělocvičny, běžecký stadion, tenisové kurty, basketbalová a volejbalová hřiště, plavecký bazén a vybavenou knihovnu. Pár metrů od kampusu se nachází i malý night market."

Mým nejoblíbenějšímzpůsobem přepravy vTchaj-čungu jsou sdílená kola.Ačkoliv je na nich stále třeba vypořádat se shustou dopravou, oprotiostatním způsobům přepravy mají nespočet výhod. Kola jsou kdispozici ve stojanech téměř po celém městěa jízda do půl hodiny je zadarmo. Jedná se tedy o rychlý a levný způsob přepravy, který zároveň přispívá našemu zdraví. Na rozdíl odvlastního kola je možnépůjčit si sdílené kolona kopci a pod kopcem ho vrátit.

Jedním z nejpříjemnějších překvapení z celého mého pobytu byla výuka na taiwanské základní škole, která byla (povinnou) součástí stipendia Best HUAYU. Původně jsem měl z této části obavy – přece jen, kdo by neznervózněl před hordou malých taiwanských školáků? Ale nakonec se ukázalo, že učit angličtinu a představovat evropskou kulturu dětem byla ve výsledku jedna z nejvíc obohacujících zkušeností. Měl jsem možnost vidět Taiwan zase z jiného úhlu pohledu (dětskýma očima), zažít roli učitele a užít si SPOUSTU nezapomenutelných momentů. Kdo by to byl řekl, že mě děti naučí víc než já je? :)

"Ve volném čase jsem poznával zajímavá místa jak v Miláně, tak v Itálii. Chodil na různé akce s přáteli. Univerzita pořádala každý týden nějaké akce, jako sportovní utkání atd. Knihovny univerzity se nachází po celém městě a byly volně přístupné. Zejména v letních měsících, kdy byly klimatizovány se stávaly „útočištěm před horkem“ při studiu na zkoušky."

"Hlavně a vlastně jedině co bych doporučila studentům uvažujícím o zahraniční stáži, ale mají z toho strach: nebojte se na cokoliv zeptat. Před, během i po výjezdu. Koordinátoři na zahraničních oddělení doma i v zahraničí, stejně jako koordinátoři mobilit daných fakult jsou naprosto skvělí a velice nápomocní. Ušetříte tak mnoho nervů a případné práce navíc sobě a v důsledku i jim, když se hned zeptáte, pokud něco nevíte."

"Graz je město ze všech stran obklopené kopci, takže pokud člověk holduje pěší turistice, je využití volného času zcela bezproblémové a v podstatě velmi málo finančně nákladné. Autobusové spojení mezi jednotlivými částmi města je skvělé, je možné využívat štýrskohradeckou verzi IDOSu, která je přehledná, a je dostupná v němčině i angličtině." (B. Kissová)

Přínos pro sebe spatřuji v tom, že jsem si na 4 měsíce zažila fungování v odlišném vzdělávacím systému a v novém městě, kde jsem začínala od nuly. Bavilo mě se v rámci předmětů učit věci, co jsem znala z Česka a propojovat je jiným způsobem, a také se dozvědět něco nového… Pobyt mi dal vědomí, že zvládnu žít sama v cizí zemi. Že si poradím. Že je dobré mít stále oči otevřené a nevěšet hlavu. Že možná nepotřebuji tolik kamarádů, abych byla spokojená. Že je důležité věnovat čas koníčkům a rozvíjet se.

„Vzhledem k tomu, že mi bylo umožněno si doktorandský výjezd zařídit přesně do místa, kam jsem potřebovala, byl pro mě pobyt přínosný výhradně akademicky. Celkově je skvělé se vydat do místa, jehož literaturou a kulturou se student zabývá, protože pozná přístup místních lidí a každodenní život. Při výzkumu od počítače mi unikla spousta zajímavé primární literatury, kterou jsem objevila v knihkupectvích, antikvariátech nebo po rozhovoru s místními knihkupci.“

Sheffield je velmi studentské město, atmosférou trochu připomíná Olomouc. Jen pár zastávek autobusem se nachází nejstarší národní přírodní park Anglie – Peak District.