Studenti FF ve světě

"Lidé jsou tu povětšinou opravdu moc milí a starostliví. Uvědomují si, že problémy s bezpečností, jímž jejich země čelí, jsou pro nás Evropany nebývalého rozsahu. Sami totiž vědí, že situace tady se za poslední roky hodně zhoršila a pamatují doby, kdy to bylo mnohem lepší. Jelikož zřejmě vypadám, jako bych měla na čele napsáno „nejsem místní“, často se mi stávalo, že mě lidé na ulici zastavili a upozornili mě na nějaká bezpečnostní rizika."

"Univerzita Magdalena není zcela zaměřená na humanitní vědy, proto akce, které pořádá univerzita, jsou většinou spojeny s životním prostředím, jeho ochranou. Také se pořádají knižní trhy a archeologické výstavy. Mimo univerzitu nabízí Santa Marta spoustu možností pro trávení volného času."

"Letní škola mi umožnila nakouknout do čínské kultury a prožít všechno to, co jsme se učili na hodinách čínštiny. Každý den jsem byla motivována komunikovat a používat čínštinu, což mě vedlo k prohloubení mých jazykových dovedností. Zároveň jsem tak rozšířila i své kulturní znalosti. Díky této zkušenosti jsem si vytvořila obrázek toho, jak každodenní život v Číně vypadá."

Volný čas se v Yogyakartě dá trávit úplně úžasně! Je to studentské město, takže všude jsou nějaké akce, často bývají koncerty nebo divadla buď přímo od studentů a nebo prostě festivaly. Dost těchto festivalů je zadarmo. Třeba hudební festival „Land of Leisures“ nebo K-pop festival. Pak jsou zde i placené festivaly, které třeba zařizuje přímo UGM. A pro milovníky kávy je zde také spoustu coffee festivalů, které jsou většinou taky zadarmo.

Pokud používáte indonéštinu, máte velkou výhodu, lidi to překvapí a dostanete i menší ceny za pouliční jídla. Je dobré se připravit na „popularitu“, párkrát jsem chytla místní, jak si nás potají fotí, jelikož máme světlejší pleť a pokud máte blonďaté vlasy a jste vysocí, jste na úplném vrcholu. Lidé požádají jen tak na ulici o fotku s bělochem, pokud je kolem více lidí a vidí, že mu to bylo povoleno, přihrnou se taky.

"Na internetu najdete řadu článků týkající se správné etikety, je velmi vhodné je pročíst, pokud jste se s těmito odlišnostmi nikdy nesetkali. ... Pokud vůbec neumíte komunikovat v japonštině, budete do jisté míry závislí na těch, co umí." (S. Dudová)

"Rozdiely medzi vzdelávacími postupmi medzi hostiteľskou a domácou inštitúciou sú značné. Japonsko využíva iné kreditové hodnotenie, všetky predmety boli za 2 kredity. Ďalej je na hostiteľskej univerzite najvyšším hodnotením známka S, zatiaľ čo na domácej univerzite A. Zimný semester v Japonsku trvá od septembra do konca marca. Výpis známok sme preto mohli dostať tiež až koncom marca. V januári ešte prebiehalo vyučovanie. Skúšky prebiehali podobne, niektoré predmety boli zakončené testom a niektoré vyžadovali pravidelné odovzdávanie prác počas semestra."

Do Japonska jsem odjížděla plná obav. Přesunout život na skoro šest měsíců do tak vzdálené země bylo složité. Mé obavy se však rozplynuly krátce po příjezdu. Kyoto Sangyo University má jedno z nejlepších možných zázemí pro zahraniční studenty, a tak místo komplikací naopak člověk zjišťoval, jak hladce vše probíhá. Zvykat si na cizí zemi není nikdy jednoduché, ale Japonsko má tu výhodu, že má opravdu mnoho pozitivních a krásných vlastností, na které si člověk zvyká rád. A když se věci zdají složité a nemožné, tak se student může obrátit na ostatní zahraniční studenty a na vedení Centra pro mezinárodní programy na Kyoto Sangyo University, kteří vždy vstřícně pomůžou.

"V případě Japonska je jistá úroveň jazyka nezbytná. Na angličtinu se v žádném případě nedá spoléhat. Pro komunikaci s Japonci je samozřejmě nejlepší japonština. Kultura a způsob myšlení je samozřejmě spjat s jazykem." (Al. Hampl)

Zmieriť sa treba aj s relatívnym známkovacím systémom, ktorý v praxi znamená, že len určitý počet študentov (závisiaci od veľkosti triedy) môže získať A, len určitý počet B, a tak ďalej. Aby ste získali dobrú známku teda nesúťažíte len sami so sebou ale aj so všetkými vašimi spolužiakmi. Toto je však univerzitný systém. Pokiaľ budete navštevovať jazykové kurzy, môže to fungovať inak.

Ačkoliv ceny jsou v Koreji poměrně o dost vyšší než v České republice tak finance na pobyt, cestu a stravování byly dostatečné. Především díky tomu, že jsem získala stipendium Global Korea Scholarship od korejské  vlády. A zároveň finanční podpoře od Univerzity Palackého.

Oceňuji, že jsem dostala šanci poznat tolika nových věcí nejen o cizí kultuře, ale i sama o sobě. Jsem z generace, která se stala dospělými v karanténě, ale stále mi připadalo jako kdybych se mentálně zastavila právě v 17 letech a dál se nerozvíjela. Nepřipadala jsem si jako pravá dospělá. Avšak tyto 4 měsíce, které jsem strávila sama se sebou tisíce kilometrů od domova a vše musela zvládnout sama, považuji konečně jako to, co jsem potřebovala pro to, abych se byla dospělá a taky se tak i cítila. Nyní vím, že toho zvládnu mnohem víc, než jsem si kdy představovala, že bych měla.

„Korejská kultura velice dbá na věkový rozdíl a společenskou pozici. Vůči starším a výše postaveným se musí projevovat respekt, například podáváním věcí oběma rukama.“ (K. A. Tran)

Ačkoliv je venkovské prostředí univerzity hezké, Jižní Korea je natolik krásná a různorodá, že by byla škoda nepodnikat ve volných chvílích výlety i do jiných koutů této země. Velká města plná mrakodrapů smíšená s historickými chrámy, velkolepé hory, moře, ostrovy, řeky – v Jižní Koreji lze tohle všechno najít a tak si tu opravdu každý přijde na své. Osobně mě nejvíc zaujalo město Suwon a pobřežní město Gangneung. 

"V běžné ulici přibližně v každém druhém vchodu najdete obchod s jídlem a spoustu malých stánků okolo, včetně snídaňových obchůdků. Dlouho do noci se dá najíst i na nočních trzích. Jídlo je velice levné, vychází stejně nebo i levněji, než kdybyste si vařili sami. Naopak, na kolejích se nesmí vařit a v pronájmu, kde jsem bydlela, sice kuchyně byla, ale malá a ne moc vybavená. Nepředpokládá se, že by lidé vařili doma a místní to ani moc často nedělají." (T. Kadlecová)

"Providence University byla naprosto výjimečná množstvím kulturních, vzdělávacích a sportovních akcí, workshopů, zájmových klubů a výletů, které svým studentů nabízí. Kromě výše zmíněných navíc nabízí dvě tělocvičny, běžecký stadion, tenisové kurty, basketbalová a volejbalová hřiště, plavecký bazén a vybavenou knihovnu. Pár metrů od kampusu se nachází i malý night market."

Mým nejoblíbenějšímzpůsobem přepravy vTchaj-čungu jsou sdílená kola.Ačkoliv je na nich stále třeba vypořádat se shustou dopravou, oprotiostatním způsobům přepravy mají nespočet výhod. Kola jsou kdispozici ve stojanech téměř po celém městěa jízda do půl hodiny je zadarmo. Jedná se tedy o rychlý a levný způsob přepravy, který zároveň přispívá našemu zdraví. Na rozdíl odvlastního kola je možnépůjčit si sdílené kolona kopci a pod kopcem ho vrátit.

"V Izraeli se bez problémů domluvíte anglicky, nápisy jsou vícejazyčné. Není proto třeba ovládat hebrejštinu, i když základy se samozřejmě hodí. Doporučuji však naučit se základy arabštiny, to se vám bude hodit na tržnici a Arabové to velice ocení.
Od pátečního večera do sobotního večera (zhruba) nastává šabat, nejsvětější den týdne pro Židy, což prakticky znamená, že v Jeruzalémě nefunguje žádná veřejná doprava (kromě taxíků a arabských autobusů) a i obchody jsou zavřené (opět, kromě arabských)." (L. Krchňáková)

Hned na ambasádě mi slíbili studentské vízum a šťastná jsem jela zpátky do Olomouce. Akorát moje další návštěva ambasády vůbec nebyla úspěšná. Strávila jsem tam snad 5 hodin a ve výsledku žádné vízum nebylo, navíc se zjistilo, že potřebuji sehnat dva doklady od ministerstva Vzdělání a Ministerstva Vnitra Pákistánu, což by zabralo spoustu času, který jsem neměla. Nakonec jsem se rozhodla pro turistické vízum a zbytek řešit na místě.

Koleje sú ideálnym riešením keďže je náročné zohnať byt. Lyon je veľké mesto, našťastie mestská doprava funguje veľmi dobre, môžete si kúpiť lístok platný pre všetky dopravné prostriedky, autobusy, metro, tramvaj, alebo vybaviť predplatné, 32€ na mesiac, čo odporúčam ak zostávate na niekoľko mesiacov. Taktiež v meste funguje zapožičiavanie mestských bicyklov Vélo’V. Ľudia často jazdia aj na kolobežkách, ktoré sú zaparkované úplne všade. Na jazdu stačí mobilná aplikácia.

"Ve volném čase jsem poznával zajímavá místa jak v Miláně, tak v Itálii. Chodil na různé akce s přáteli. Univerzita pořádala každý týden nějaké akce, jako sportovní utkání atd. Knihovny univerzity se nachází po celém městě a byly volně přístupné. Zejména v letních měsících, kdy byly klimatizovány se stávaly „útočištěm před horkem“ při studiu na zkoušky."

"Hlavně a vlastně jedině co bych doporučila studentům uvažujícím o zahraniční stáži, ale mají z toho strach: nebojte se na cokoliv zeptat. Před, během i po výjezdu. Koordinátoři na zahraničních oddělení doma i v zahraničí, stejně jako koordinátoři mobilit daných fakult jsou naprosto skvělí a velice nápomocní. Ušetříte tak mnoho nervů a případné práce navíc sobě a v důsledku i jim, když se hned zeptáte, pokud něco nevíte."

"Graz je město ze všech stran obklopené kopci, takže pokud člověk holduje pěší turistice, je využití volného času zcela bezproblémové a v podstatě velmi málo finančně nákladné. Autobusové spojení mezi jednotlivými částmi města je skvělé, je možné využívat štýrskohradeckou verzi IDOSu, která je přehledná, a je dostupná v němčině i angličtině." (B. Kissová)

Přínos pro sebe spatřuji v tom, že jsem si na 4 měsíce zažila fungování v odlišném vzdělávacím systému a v novém městě, kde jsem začínala od nuly. Bavilo mě se v rámci předmětů učit věci, co jsem znala z Česka a propojovat je jiným způsobem, a také se dozvědět něco nového… Pobyt mi dal vědomí, že zvládnu žít sama v cizí zemi. Že si poradím. Že je dobré mít stále oči otevřené a nevěšet hlavu. Že možná nepotřebuji tolik kamarádů, abych byla spokojená. Že je důležité věnovat čas koníčkům a rozvíjet se.

"Jazyková příprava dost záleží na oboru, který tam chcete studovat (na anglistice jsem se bez problémů domluvil anglicky a asi bych si tak vystačil i pro přežití; na filozofii ale bylo třeba si vybrat mezi francouzštinou a němčinou – na to tam ale mají výborné jazykové kurzy..." (M. Fereš)

„Vzhledem k tomu, že mi bylo umožněno si doktorandský výjezd zařídit přesně do místa, kam jsem potřebovala, byl pro mě pobyt přínosný výhradně akademicky. Celkově je skvělé se vydat do místa, jehož literaturou a kulturou se student zabývá, protože pozná přístup místních lidí a každodenní život. Při výzkumu od počítače mi unikla spousta zajímavé primární literatury, kterou jsem objevila v knihkupectvích, antikvariátech nebo po rozhovoru s místními knihkupci.“

Sheffield je velmi studentské město, atmosférou trochu připomíná Olomouc. Jen pár zastávek autobusem se nachází nejstarší národní přírodní park Anglie – Peak District.